Obrazem: Zpupné pohledy vrahů, skloněné hlavy obětí. Studenti připomněli vraždu Milady Horákové
Před sedmdesáti lety zavraždili Miladu Horákovou. Političku, která věděla, co jsou komunisté zač, a nebála se to veřejně říkat.
Na pražském Karlově mostě zní z reproduktoru ženský hlas: „Praha, Pankrác, věznice. 27. června 1950, dvě a půl hodiny před popravou. Moji nejmilejší…“ Brzy poznáte, že je to poslední dopis Milady Horákové.
Studenti pražských středních škol vytvořili alegorický obraz bezpráví, manipulace a zločinu, které dovedly na popraviště jedinou ženu v rámci politických procesů padesátých let.
Chlapci v dobových oblecích na straně zločinu.
Dívky ve vězeňských mundúrech na straně obětí.
Dívky drží dokumenty ze života.
Milada Horáková s manželem a dcerou.
Chlapci drží dokumenty vedoucí až na popraviště.
Začalo to hned po Gottwaldově puči. Někteří politici včetně Jana Masaryka si mysleli, že se s komunisty dá spolupracovat.
Rok a půl poté byl Jan Masaryk mrtev a Milada Horáková popravena.
Zpupné pohledy vrahů
