Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co má říšský kancléř společného s kyselým sleděm? Pátrání po tom, kde se v housce vzal Bismarck

Sleď à la Bismarck neodmyslitelně patří ke koloritu severoněmeckého pobřeží Baltského moře. Foto Adobe Stock
Sleď à la Bismarck neodmyslitelně patří ke koloritu severoněmeckého pobřeží Baltského moře. Foto Adobe Stock

Někdy jí člověk jídla, která mají podivná jména. Třeba takový španělský ptáček nebo ruské vejce. Samozřejmě že se tak nejmenují náhodou, jejich názvy mají své příběhy. Berlínský zpravodaj Deníku N Pavel Polák jezdí rád k Baltu a už dobrých dvacet let si tam dává sledě naloženého v kyselém láku vloženého do housky spolu s nakrájenou cibulí a listem salátu. Tomu sledi se říká bismarck. Ale až teď, samozřejmě s bismarckem v ruce, si položil zásadní otázku: Proč vlastně?

„Jednoho bismarcka, prosím.“ Kolikrát jsem už tuhle větu u stánku s rybími houskami řekl a kolikrát mi to vůbec nepřipadalo zvláštní. Tak nějak intuitivně jsem si nejspíš myslel, že je to možná název nějakého sledího poddruhu. Kromě toho jsem měl vždycky hlad a na etymologická pátrání jsem v tu chvíli zpravidla neměl potřebnou trpělivost.

Až letos na jaře na Usedomu jsem zůstal chvíli stát, když mi prodavač nakládaných ryb podával bismarcka z pojízdného stánku se slovy: „Jeden říšský kancléř, tři eura dvacet.“ Považoval jsem to za trochu divný fórek, kterému jsem se nezasmál. Nicméně z hlavy jsem ho nedostal.

Otto von Bismarck je skutečně říšský kancléř, v tom se prodavač ryb nemýlil. Umnou diplomacií, lstmi a několika válkami se mu podařilo v roce 1871 sjednotit Německou říši, do té doby roztříštěnou do mnoha států a státečků. Byl oddaným služebníkem pruského rodu Hohenzollernů a coby kancléř sjednotitel byl v tehdejším Německu postavou přímo kultovní, o čemž svědčí spousta soch a památníků rozesetých do dnešních dnů po všech spolkových zemích.

„Je možné,“ ptal jsem se sám sebe, „že tento Otto má něco společného se sleděm, kterého svírám v housce?“ Sleď Bismarckův, latinsky případně Clupea bismarckus, ale neexistuje. To byl první poznatek, který jsem učinil. A nebyl poslední.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Německý deník

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější