Pomohla proměnit osadu, ze které šel strach. Teď se snaží zastavit její zkázu
Bývalá ostravská hornická kolonie Bedřiška měla pověst sociálně vyloučené lokality a radnice ji chtěla zbourat. Díky snaze místních lidí se ale změnila v místo, kde panují dobré sousedské vztahy a kde se dobře žije. Největší zásluhu na tom má Eva Lehotská, která zdejší obyvatele dokázala spojit, aby svoje domovy bránili. Její úsilí popisujeme v dalším dílu seriálu Česká inspirace.
„Naše Evička je za tisíc lidí. Převálcuje kohokoliv. Nebýt jí, už tu dávno nejsme,“ říká Jiřina Štanglerová u kávy ve své kuchyni. Ve finském domku bývalé hornické kolonie Bedřiška sedí u stolu s manželem a Evou Lehotskou. Tu místní lidé považují za svého dobrého anděla, který aspoň prozatím dokázal zachránit osadu před zbouráním. Navzdory úřadům i většinovému veřejnému mínění.
Loni za svou snahu o záchranu osady, která stojí na kraji ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky, dostala Lehotská ocenění Via Bona.
Sama přitom neměla lehký život. Pochází ze Slovenska a po smrti rodičů žila v dětském domově. Na Bedřišku se přistěhovala v roce 2002, protože sem její dcera chtěla kvůli zahradě a přátelům. Bylo to v době, kdy osada měla nechvalnou pověst sociálně vyloučené lokality – radnice obvodu sem sestěhovávala problémové nájemníky, především Romy. Majorita proto ve velkém mířila pryč, měla strach, jelikož tu na denním pořádku byly konflikty, kriminalita a drogy. Lehotská však věřila, že se se sousedy dokáže domluvit.
„Pošťák se sem odvážil jen v doprovodu policie a záchranka sem nechtěla jezdit vůbec. Všude se válely odpadky, denně jsme
