Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Češi prý žádnou historii otroctví, kolonialismu ani systémového rasismu nemají. Jenže to není pravda

Podle zákona přijatého po komunistickém převratu v roce 1948 mohl být člověk poslán až na dva roky do tábora nucených prací v uranových dolech, hutích a podobných provozech bez soudního řízení, pouze na základě podezření. Za provinění se počítal styk s cizinou nebo cizinec v rodině, vyjádření nesouhlasu s komunistickým zřízením či znárodněním majetku, vlastnictví vily a další. Foto: ČTK
Podle zákona přijatého po komunistickém převratu v roce 1948 mohl být člověk poslán až na dva roky do tábora nucených prací v uranových dolech, hutích a podobných provozech bez soudního řízení, pouze na základě podezření. Za provinění se počítal styk s cizinou nebo cizinec v rodině, vyjádření nesouhlasu s komunistickým zřízením či znárodněním majetku, vlastnictví vily a další. Foto: ČTK

Komentář Jiřího Pehe: Tuzemské reakce na současné antirasistické hnutí v USA a řadě západních evropských zemí, které doprovází strhávání soch bývalých otrokářů, zastánců rasismu a kolonialistů, lze shrnout do několika proudů: od otevřeně rasistických přes politicky extremistické až po defenzivní. V případě toho posledního nejčastěji slýcháme, že nás se to vlastně netýká, protože jsme nebyli ani koloniální velmocí, ani jsme nedováželi otroky z Afriky, ani u nás nevznikaly žádné rasové teorie jako například v nacistickém Německu.

S hlasy českých rasistů se můžeme setkat zejména na sociálních sítích, kde se běžně mluví o všech protestujících jako o „afrozločincích“ nebo o údajné méněcennosti Afričanů, resp. Američanů či Evropanů afrického původu.

Přelily se ale i do mainstreamových médií. Symbolem se stala nechutná obálka časopisu Reflex vyobrazující demonstrující Afroameričany jako Hitlera, a potažmo tedy i jejich vzpouru proti rasismu coby jakýsi nový nacismus. Způsob, jakým Reflex téma současné vzpoury pojal, není jen otevřeně rasistický, ale vychází též vstříc politickým extremistům.

Ti vedle podprahových argumentů o nadřazenosti bílé rasy argumentují často z pozic, které podsouvá kritikům současného antirasistického vzepětí i americký prezident Donald Trump. Jde prý o tažení extrémní levice, která chce využít rozhořčení nad policejními vraždami Afroameričanů ke zpochybnění samotných základů západní civilizace, v lepším případě „tradičních hodnot“.

Jinými slovy: účelové snahy dát současným protestům, kterých se v USA i jinde na Západě účastní – většinou pokojně – statisíce lidí, společný jmenovatel v podobě údajného zneužití prý ojedinělých policejních excesů extrémní levicí či levicovými liberály, jsou samy formu manipulativního politického extremismu.

Defenzivní reakce se pro změnu opírají o argument, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější