Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Šlo mi o to, ideově ozbrojit lidi.“ Horáková aktivně iniciovala odpor proti KSČ, ukazuje nová studie

MIlada Horáková u soudu uspět nemohla. O exemplárním verdiktu bylo předem jasno. Foto: ČTK
MIlada Horáková u soudu uspět nemohla. O exemplárním verdiktu bylo předem jasno. Foto: ČTK

„Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát,“ napsala Milada Horáková před 70 lety v probdělé noci před svou popravou. Nová studie dokládá, že v rezistenci vůči komunistickému režimu byla do poslední chvíle aktivní iniciátorkou, která se zříkala násilí a cíleně připravovala půdu pro odstranění režimu volbami, jakmile to okolnosti umožní.

Ty dva momenty z února 1948 charakterizují Miladu Horákovou velmi dobře: představte si, jak žádá předsedu Národního shromáždění Josefa Davida, aby svolal parlament, v němž se proti komunistům bude bojovat tak dlouho, jak jen to bude možné – zatímco Davidův syn, přítomný rozmluvě, ji prosí, aby ho nepřipravovala o otce.

Na schůzi národních socialistů se zase ptá poslance Aloise Neumana, jestli sám přijme nominaci do vlády podle komunistického návrhu, i když budou národní socialisté proti.

Neuman odpoví uhýbavě. Horáková se ptá znovu. Neuman podruhé uhýbá, Horáková se ptá potřetí. Neuman znovu zkouší kličkovat – marně: „Odpověz přímo a bez vytáček, bratře doktore!“ Horáková ho doslova donutí přiznat, že zradí, půjde s komunisty, a utéct z místnosti.

Těžko říci, jestli si bojovná právnička ve dnech komunistického převratu vybavila, jak jí ve 30. letech pražský zastupitel za KSČ Josef Krosnář hrozil pracující třídou, zúčtováním a potěšením, které bude mít, až ji uvidí plahočit se v kamenolomu. Nebo jak ji soudkyně a kolegyně z Rady československých žen Zdeňka Patschová zkoušela rozmluvit kritiku komunistů: „Milado, ty jdeš na kořen bezpečnosti našeho státu. A když tě jednou dostanu k soudu, tak tě musím odsoudit k smrti pro velezradu.“

Možná jí spíš vytanulo, jak ji Františka Plamínková, senátorka a organizátorka ženského hnutí, v němž se pak výrazně angažovala i Horáková, přiměla pokleknout před křížem a fotografiemi Masaryka a Beneše a přísahat, že je nezradí.

Nemohla tušit, že svůj boj povede už jen dva roky.

„Prezident Beneš vás nepřijme“

Vlastní činnost Milady Horákové je dosud méně známá než její vyšetřování, proces a poprava. Ústav pro studium totalitních režimů nyní vydává studii, která má méně známé období jejího života osvětlit. Autor a vedoucí oddělení agendy zákona o třetím odboji Jan Synek vycházel z podkladů, které se svými lidmi shromáždil pro rozhodnutí udělit Horákové osvědčení o účasti ve třetím odboji.

Ale než se ve čtyři hodiny ráno 27. června 1950 na pískem sypané cestě kolem cely vězněné odbojářky Marie Chalupové ozvou kroky a

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější