Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Proč i Belgičani účtují se sochami: král Leopold II. jako ukázkový kolonialista s miliony mrtvých

Poslední fotografie belgického krále Leopolda II., 1909. Foto: autor neznámý
Poslední fotografie belgického krále Leopolda II., 1909. Foto: autor neznámý

Sochu belgického krále Leopolda II. v Antverpách se někdo pokusil zapálit, v Gentu a Ostende byly jeho podobizny polity červenou barvou jako připomínka jeho krvavých činů a v Bruselu jeho jezdecký odlitek doplněn nápisem omluva. Čím si vousatý vladař z let 1865–1909 vysloužil v červnu 2020 tak velkou nenávist? Tím, jak brutálně spravoval středoafrické Kongo, ze kterého si na konci 19. století udělal svou soukromou kolonii.

Belgie zvěrstva svého někdejšího vládce ignorovala ještě před čtvrtstoletím. Jenže pak vyšla kniha Duch krále Leopolda, ve které americký novinář Adam Hochschild vladařovu konžskou tyranii detailně popsal.

V novinách a ve společnosti se teprve poté začalo o jeho zločinech mluvit. Dokonce už tehdy byl poničen pomník v Ostende, na kterém monarchu na vyvýšeném podstavci obklopovali Konžané. Jedné z černošských soch aktivisté ulomili ruku.

Nebyl to samoúčelný vandalismus. Symbolicky tak poukázali na to, jak si osadníci sadisticky podrobovali srdce Afriky: pomocí sekání končetin v masivním měřítku těm, kteří nezvládali plnit otrokářské požadavky vykořisťovatelů.

Konžané znetvoření za vlády belgického krále Leopolda II. Foto přibližně z let 1900–1905, autor neznámý

Belgičané se přece jen o své minulosti krutých koloniálních pánů začali pomalu dozvídat a přehodnocovali postoj k národním ikonám včetně komiksového hrdiny Tintina, který v kresleném dobrodružství Kongo rovněž navštívil a 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Afrika

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější