Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vánoční speciál 2018. Stáhněte si ho

Občas se tomuto pocitu zřejmě neubráníme nikdo. Přepadne nás potřeba zastavit čas. Uvést v klid překotně plynoucí děje a spočinout v okamžiku, jenž je pro nás něčím významný či jen příjemný.

Pro nás, kteří jsme se na sklonku léta rozhodli vstoupit na palubu Deníku N, byly uplynulé měsíce překotné nadmíru. Stáli jsme před úkolem postavit zcela nové zpravodajské médium a naplnit ho obsahem natolik zajímavým, aby za něj bylo dost čtenářů ochotných zaplatit.

Během tří měsíců jsme sepsali na 800 původních článků. Chtěli jsme vás v nich informovat o tom, co je skutečně hodné pozornosti, pomoct vám pochopit důležité okolnosti a pozadí událostí kolem nás a také vás pobavit.

Vcelku logicky jsme dospěli k rozhodnutí, že by stálo za to aspoň na chvíli proud textů zastavit a nabídnout vám je v podobě příhodné pro klidné čtení. Tak se zrodil nápad na speciál Deníku N, který vám níže dáváme k dispozici ke stažení ve formátech EPUB, MOBI a PDF.

Odemykáme pro vás dvanáct nejlepších článků

Vybrat z oněch osmi stovek článků dvanáct, z nichž je speciál složen, nebylo snadné. Chtěli jsme nabídnout tematickou pestrost, ukázat šíři oblastí i žánrů, které vám v Deníku N každodenně přinášíme.

Co ve speciálu najdete?

Hned v úvodu si můžete přečíst neuvěřitelný příběh třicetileté vědkyně, která s několika kolegy z Heidelbergu vymyslela a vyvinula radioterapeutikum účinné při léčbě rakoviny prostaty. První pacienti – s metastázemi v kostech celého těla – podstoupili terapii už pár týdnů po úspěšných experimentech na myších. Podle prognóz měli brzo zemřít, ale radioterapeutikum je vyléčilo, píše Lenka Vrtišková Nejezchlebová.

Ze všech státních vyznamenání, která udělil prezident republiky, přitáhla nejvíce pozornosti medaile pro Michala Davida. Jedná se o další políček „pražské kavárně“, nebo je nám tento zpěvák bližší, než si mnozí chtějí připustit? Profil Michala Davida sepsal Ivan Adamovič.

Stejně jako každý jiný totalitní režim se i Husákovo Československo, především jeho političtí vůdcové, režimní spisovatelé, režiséři, zpěváci, herci, básníci, snažilo vytvořit dojem, že žijeme v normálním, tedy nikoliv normalizovaném světě, přestože jsou okolo československé hranice nataženy dráty a jiní zpěváci, básníci, režiséři a spisovatelé místo tvorby myjí výlohy nebo odečítají stavy vody. Podzim 1989 vrátil státy střední a východní Evropy do normálního světa. Jak se téměř třicet let po listopadových událostech ukazuje, do světa, který je pro mnohé nesnesitelně komplikovaný, zamýšlí se v komentáři pro Deník N Jiří Padevět.

Bývalý ruský dvojitý agent Skripal byl otráven spolu se svojí dcerou v britském Salisbury pravděpodobně dvěma ruskými agenty, kteří měli pasy na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Ruský investigativní server The Insider odhalil jejich pravou identitu – jejich skutečná jména jsou Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. A právě se zakladatelem webu The Insider, investigativním novinářem a jeho šéfredaktorem Romanem Dobrochotovem, udělala Petra Procházková rozhovor.

O Američanech se říká, že jsou povrchní. Jako důkaz lidé nejčastěji udávají, že Američané se každého ptají, jak se má, aniž je to doopravdy zajímá. Že chválí, ačkoli to nemyslí vážně, a vytvářejí dojem přátelství. Pro někoho, kdo vyrůstal v systému, kde se zas tak často nechválí, nepřeje ani neusmívá, může být tato americká povrchní pozitivita nejdřív podezřelá a nesrozumitelná, rozepisuje se Jana Ciglerová v Americkém deníku.

V Maďarsku padlo rozhodnutí s velkým R už téměř před pěti lety. Tamní jadernou elektrárnu poblíž města Paks rozšíří ruský koncern Rosatom. Bez soutěže. Moskva bude stavbu i financovat, půjčí Maďarsku ze svého státního rozpočtu. Okolnosti a zkušenosti přímo na místě zjišťoval Jan Moláček.

Skoro všechno, co známe, se něčemu podobá. Auto je kočár bez koní, laser je svítilna s hodně silným a hodně tenkým paprskem, atom je jako maličká sluneční soustava. Nic z toho není pravda, ale každé z těch přirovnání pomáhá věci pochopit. U bitcoinu podobenství selhávají. Příběh nejslavnější kryptoměny od začátku popsal Petr Koubský.

Redaktor Kirill Ščeblykin mluvil se známým historikem Timothym Snyderem o jeho nové knize, o tom, jestli by Trumpovo zvolení bylo možné bez Putina a zda je pro Putina výhodný konflikt se Západem.

Po první světové válce se unisono celou Evropou neslo heslo „Už nikdy válku!“, což byla ta nejlogičtější reakce na právě skončené utrpení. Proč tedy k druhé válce došlo tak záhy? Proč se nepodařilo uzavřít mír pořádně? Důvodů je jistě celá řada, ale jeden možná stojí za zvláštní pozornost – dosáhnout míru, když už ne trvalého, tak alespoň dlouhodobého, je totiž mimořádně náročné. Proč? V komentáři vysvětluje Michael Romancov.

„Pět procent mužů ve výzkumu přiznalo, že znásilnili ženu. Na otázku, jestli byla někdy znásilněná, odpovědělo ‚ano‘ jedenáct procent žen, ale kriminologie počítá s daleko širší skupinou,“ říká v rozhovoru s Lenkou Vrtiškovou Nejezchlebovou kriminolog a lektor sebeobrany Pavel Houdek.

Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis promluvil v rozhovoru s Petrou ProcházkovouLukášem Prchalem o vztazích mezi oběma národy, předsudcích, ruské propagandě i o cestách českých politiků na okupovaný Krym.

Dvě dekády práce s lidmi na ulici ho naučily, že nemá nad nikým předem lámat hůl, 30 tisíc loni prodaných Nocleženek zase, že chudí nejsou Čechům lhostejní. S Janem Františkem Krupou, ředitelem sociálních služeb Armády spásy, hovořila Eva Mošpanová o tom, proč lidé na ulicích umírají a proč nestačí jenom jim dát bydlení.

Chcete si přečíst celý speciál? Pokud nejste přihlášeni, zadejte svůj e-mail a stáhněte si vánoční speciál zde:

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější