Deník N

Stromy vs. roury. Nenápadně vrcholí klíčový boj o přírodní klimatizaci v rozpálených ulicích

Prostor pod chodníky dnes patří hlavně trubkám a drátům, architekti z IPR ale tvrdí, že jej lze uspořádat tak, aby se do něj vešly i kořeny stromů. Foto: IPR
Prostor pod chodníky dnes patří hlavně trubkám a drátům, architekti z IPR ale tvrdí, že jej lze uspořádat tak, aby se do něj vešly i kořeny stromů. Foto: IPR

Změna klimatu přináší vlny veder, které v létě sužují česká města. Řešením jsou stromy v ulicích, stávající pravidla ale jejich sázení příliš nepodporují. Schyluje se ke změně normy, která má stromy povýšit na stejnou úroveň jako potrubí a dráty. Jejich správci jsou však proti.

S blížícím se létem se lidé ve městech připravují na vedra, kdy ulice připomínají sálající kamna. Na asfaltových silnicích nebo tmavých stěnách budov loni teploměry naměřily i 50 nebo 70 stupňů a v husté zástavbě vznikaly takzvané tepelné ostrovy: horká místa, která nevychládají ani v noci. Klimatické modely příliš optimismu nepřinášejí: vlny veder budou podle nich v budoucnu delší a silnější.

Jak loni ukázal například experiment Českého rozhlasu, nejrozpálenější ulice mají jedno společné: nechrání je stromy. Ty dokážou podle studií ochladit ulici o několik stupňů – když jsou správně vzrostlé, zdravé a je jich dostatek, fungují jako přírodní klimatizace.

Jenže stromů v ulicích dnes není mnoho – například v celé Praze jich je nanejvýš 50 tisíc. Pro srovnání, park Stromovka čítá kolem 15 tisíc stromů.

Masivní výsadbu ve městě si jako jedno z předvolebních témat vytyčili v roce 2018 Piráti: slíbili, že v hlavním městě během osmi let přibude milion stromů. Jaká je téměř dva roky poté průběžná bilance? „Ze slíbeného počtu se zatím podařilo vysadit

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Změna klimatu

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější