Stromy vs. roury. Nenápadně vrcholí klíčový boj o přírodní klimatizaci v rozpálených ulicích
Změna klimatu přináší vlny veder, které v létě sužují česká města. Řešením jsou stromy v ulicích, stávající pravidla ale jejich sázení příliš nepodporují. Schyluje se ke změně normy, která má stromy povýšit na stejnou úroveň jako potrubí a dráty. Jejich správci jsou však proti.
S blížícím se létem se lidé ve městech připravují na vedra, kdy ulice připomínají sálající kamna. Na asfaltových silnicích nebo tmavých stěnách budov loni teploměry naměřily i 50 nebo 70 stupňů a v husté zástavbě vznikaly takzvané tepelné ostrovy: horká místa, která nevychládají ani v noci. Klimatické modely příliš optimismu nepřinášejí: vlny veder budou podle nich v budoucnu delší a silnější.
Jak loni ukázal například experiment Českého rozhlasu, nejrozpálenější ulice mají jedno společné: nechrání je stromy. Ty dokážou podle studií ochladit ulici o několik stupňů – když jsou správně vzrostlé, zdravé a je jich dostatek, fungují jako přírodní klimatizace.
Jenže stromů v ulicích dnes není mnoho – například v celé Praze jich je nanejvýš 50 tisíc. Pro srovnání, park Stromovka čítá kolem 15 tisíc stromů.
Masivní výsadbu ve městě si jako jedno z předvolebních témat vytyčili v roce 2018 Piráti: slíbili, že v hlavním městě během osmi let přibude milion stromů. Jaká je téměř dva roky poté průběžná bilance? „Ze slíbeného počtu se zatím podařilo vysadit