Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Mazání historie, nebo náprava křivd? Na Západě se rozhořel spor o symbolech minulosti ve veřejném prostoru

Socha konfederačního generála Roberta E. Leeho při sundání z podstavce v New Orleansu v roce 2017. Ilustrační foto. Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0
Socha konfederačního generála Roberta E. Leeho při sundání z podstavce v New Orleansu v roce 2017. Ilustrační foto. Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Americké protesty po smrti George Floyda nepřinesly jen volání po policejní reformě, ale také boj o symboly minulosti.

V Richmondu v americké státě Virginie protestující strhli sochu Jeffersona Davise, který vedl Konfederaci během americké občanské války.

Šéfka sněmovních demokratů Nancy Pelosiová zase oznámila, že by z budovy Kongresu měly zmizet sochy konfederačních politiků.

Obhájci konferederačních symbolů mluví o „přepisování historie“ a památce stovek tisíc obětí občanské války. Kritici naopak upozorňují, že většina těchto soch byla postavena až dlouho po občanské válce.

Největší vlna památníků přišla na konci 19. století a začátku 20. století, kdy se v USA zaváděly segregační zákony zvané Jim Crow, a pak o něco menší počet v padesátých a šedesátých letech při protestech za zrovnoprávnění Afroameričanů. Segregační legislativa se přitom snažila omezit pokrok v rovnoprávnosti Afroameričanů, kterého bylo dosaženo po americké občanské válce.

Nová vlajka?

Nejde ale jen o sochy. Ve státě Mississippi zvažují odstranit ze své vlajky konfederační bitevní vlajku, která je její součástí.

Opatření podporují jednohlasně místní demokraté a také část republikánů,

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Protesty v USA

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější