Zajde drakovi na dikobraza chuť, sežere ho, nebo se zalkne? Rakety přepsaly scénáře války o Tchaj-wan

Dikobraz je nevelký, bodlinami obrněný hlodavec, který dokáže odradit od útoku nejednoho predátora. Právě on je inspirací pro Tchaj-wan, formálně Čínskou republiku. Zemi, do níž k nelibosti pekingských komunistů na konci srpna vyrazí předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Kdybyste plánovali invazi na Tchaj-wan, budete ji chtít provést nejspíš na jaře a možná v říjnu. V zimě jsou v úžině mezi ostrovem a čínskou pevninou často bouře a velké vlny, v první půlce roku mlha, v létě zase silné proudy a koncem léta tajfuny. Není moc na výběr.
Píše to alespoň Ian Easton, uznávaný odborník v oboru, v knize Hrozba čínské invaze: Obrana Tchaj-wanu a americká strategie. Jeho postřehy, analýzy dalších expertů a válečné simulace jsou teď v kurzu. Ostrovu vládnou stoupenci faktické nezávislosti v čele s prezidentkou Cchaj Jing-wen, Peking se zlobí, a když naposledy zmínil sjednocení Číny, nepoužil tradiční přívlastek „mírové“.
Může v tom být i blufování, jako když stíhačky letectva Čínské lidové republiky naruší tchajwanský vzdušný prostor nebo když zní zkazky, že prezident Si Ťin-pching má o útoku na Tchaj-wan rozhodnout do konce letošního roku. Ale v Tchaj-peji věří, že cílem Pekingu je posílit armádu tak, aby do několika let na invazi měla sílu.
„Můžeme se bavit o tom, jestli to bude letos nebo za dva roky, ale určitě ne v roce 2049,“ řekl podle Financial Times bývalý bezpečnostní poradce tchajwanské prezidentky Enoch Wu.
Deník N prozkoumal analýzy a odborné texty, které uvažují, co může být potom. Veskrze se shodují v jednom: karty jsou nyní v Tchajwanském průlivu