Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Západ znásilnil tisícileté hranice střední Evropy. To mu nikdy nezapomeneme… Maďarsko dojde k branám vítězství, vzkazuje Orbán

Foto: ČTK
Foto: ČTK

Komentář Michaela Romancova: Dva dny po stém výročí Trianonské smlouvy, která z tehdejšího Uherského království udělala po prohrané první světové válce podstatně menší Maďarsko, pronesl premiér Viktor Orbán slavnostní projev u Maďarské kalvárie připomínající všechna tehdy ztracená území. Chválil maďarské ženy za geny, které dávají dětem, mluvil o zahraničních zrádcích, morální pokleslosti i o tom, že Maďaři přežili nacistické lágry, sovětské gulagy, vysídlení i Československo. Sliboval vítězství, které zajistí když ne tato generace, tak ta další určitě. Celý projev si můžete přečíst v následujícím textu.

Viktor Orbán stojí v čele Maďarska již bezmála čtrnáct let a za tu dobu pronesl bezpočet projevů. Jeden z jeho zatím posledních zazněl 6. června 2020 v okresním městě Sátoraljaújhely, ležícím v severovýchodním Maďarsku přímo u slovenských hranic. O tomto městě jste pravděpodobně nikdy neslyšeli a výročí, o němž Orbán hovořil, většině českých čtenářů nejspíš také nic neřekne. Mnoho Maďarů však dodnes nenechává klidnými.

Orbán vystoupil dva dny poté, co si Maďaři připomněli stoleté výročí podpisu Trianonské smlouvy, kterou vítězné mocnosti první světové války uzavřely mír s Uherským královstvím. V jejím důsledku, jak před nedávnem pro Deník N ve své analýze připomněl Josef Mlejnek Jr., ztratily tehdejší Uhry sedmdesát procent svého území a spolu s teritoriálně rovněž okleštěným Rakouskem (v jeho případě v důsledku smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-Laye) se staly jedním ze dvou „zbytkových států“, který se ve (střední) Evropě musel naučit žít po boku vítězů a jejich spojenců.

Zatímco v dnešním Rakousku již křivda, které se před sto lety tehdejší vítězové na poražených z jejich pohledu dopustili, v politice nerezonuje, v Maďarsku je její ozvěnu slyšet stále silněji.

Podle Marka Tullia Cicerona, jednoho z největších řečníků všech dob, si rétor musí dát pozor zejména na tři věci: Co říká, kde to říká a jak to říká. Sátoraljaújhely patří mezi ta maďarská města, která byla Trianonskou smlouvou bezprostředně zasažena. Po první světové válce připadlo severovýchodní předměstí nově vzniklému Československu. Podobně jako v případě Těšínska, o které nově vzniklá republika v lednu 1919 svedla Sedmidenní válku s Polskem, šlo o strategické důvody – o železnici.

Obsazení Těšínska umožnilo kontrolu Košicko-bohumínské dráhy, jediné železniční tratě tehdy spojující české země s východním Slovenskem, o které Češi bojovali s Maďary. Z předměstí Těšína za řekou Olší, na kterém se nacházelo nádraží Košicko-bohumínské dráhy, vzniklo nové město – Český Těšín.

V případě Sátoraljaújhely šlo o jedinou železnici, která spojovala Slovensko a Podkarpatskou Rus. Město bylo rozděleno podél toku říčky Roňavy a nově vzniklá obec a nádraží dostaly název Slovenské Nové Město. Během maďarské okupace jižního Slovenska v letech 1938–1945 bylo území opět dočasně sjednoceno. V roce 1938, u příležitosti 900. výročí úmrtí prvního uherského krále – svatého Štěpána, zde byla vybudována tzv. Maďarská kalvárie. Na čtrnácti zastaveních, jež mají připomínat čtrnáct zastávek Kristových na cestě z Pilátova domu na Golgotu, si poutníci měli možnost připomenout čtrnáct ran, které Trianon způsobil Maďarsku.

Začátek Maďarské kalvárie. Foto: Wikimedia Commons

Kamenné pomníky ozdobené často stuhami v maďarských barvách nesou jména měst jako Košice, Bratislava, Trenčín, ale také třeba rumunské Timișoary či bývalé uherské exklávy Fiume, dnes ležící v Chorvatsku. Na webu místního informačního centra se lze dočíst, že „u příležitosti jubilejního svatého roku byla vztyčena pamětní kaple svatého Štěpána, jež vyjadřuje naději, že ztracená území budou znovu připojena k Maďarsku“.

A právě toto místo a datum související s Trianonskou smlouvou si Orbán vybral ke svému projevu. Na rozdíl

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější