Deník N

Opozici proti Kaczyńskému svitla nová naděje. Do prezidentského klání vstoupil liberální varšavský starosta a jeho preference rychle rostou

Rafał Trzaskowski, nový prezidentský kandidát, který není proti dosavadnímu favoritovi Andrzeji Dudovi bez šancí, se prezentuje jako proevropský, levicově liberální politik. Foto: Reuters
Rafał Trzaskowski, nový prezidentský kandidát, který není proti dosavadnímu favoritovi Andrzeji Dudovi bez šancí, se prezentuje jako proevropský, levicově liberální politik. Foto: Reuters

Komentář Petra Janyšky: Polsko už konečně ví, kdy bude volit svého prezidenta: 28. června v prvním kole a 12. července ve druhém. Vítězem bude buď dosavadní prezident Andrzej Duda jako kandidát šéfa nejsilnější vládní strany Jarosława Kaczyńského, nebo liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski. Ten má ale velmi těžkou pozici, Dudovi nahrává epidemie, pracuje pro něj aparát největší vládní strany i provládní média.

Právě před měsícem se Polsko stalo dějištěm neuvěřitelné události, jaká nemá obdoby nikde v Evropě. Situace tak absurdní a z právního hlediska tak nepřijatelné, že se pro ni těžko hledá pojmenování. Desátého května, v době sílící pandemie, tam měla proběhnout volba prezidenta, avšak nestalo se. Volbu přitom nikdo nezrušil, žádný ústavní ani nejvyšší soud či parlament. Prostě se nekonala. Volební místnosti tenkrát jednoduše nikdo neotevřel, volební lístky nebyly k dispozici. O několik dnů později pouze ústřední volební komise konstatovala, že volba neproběhla. Jakoby nic.

Že se volba nebude konat, rozhodli mezi sebou dva politici, Jarosław Kaczyński a lídr jedné malé vládní strany Jarosław Gowin, a teprve tři dny před ní to národu oznámili přes média. Potvrdilo se tak, že v Polsku opravdu vše záleží na libovůli jednoho člověka, Kaczyńského. Nepsaného vládce země, který přitom nemá žádnou ústavní funkci a formálně je jen poslancem a předsedou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).

Tu absurdní situaci způsobil, když v kontextu rozjíždějící se koronavirové epidemie do poslední chvíle zarytě trval na původním květnovém datu a odmítal volbu odložit, jak to umožňuje ústava. A když ustoupil a volbu odpískal pod tlakem veřejnosti a zmíněného politika těsně před stanoveným termínem, bylo už pozdě na jakékoli alternativní řešení.

Na volbě tehdy trval z jediného důvodu: byl přesvědčen, že v době, kdy nemohla běžet žádná předvolební kampaň, kdy byla zakázána veřejná shromáždění a opoziční kandidáti neměli šanci se zviditelnit, by jeho kandidát, dosavadní prezident Andrzej Duda, hladce vyhrál. Kdežto tím, že to dokáže i po epidemii, si už jist nebyl.

Stratégové PiS začali po té podivné nevolbě vymýšlet, jaké datum bude pro ně nejvýhodnější. A teprve v minulých dnech stanovila předsedkyně Sejmu (také za stranu PiS) po dohodě s Kaczyńským (zase on rozhoduje) konec června: 28. 6. první kolo a druhé 12. 7. Někteří komentátoři hned upozornili na možnost, že pokud by se ve světle průzkumů termín ukázal pro kandidáta Dudu nepříznivý, předsedkyně Sejmu může volbu odložit, argumentujíc epidemií.

Nové datum opět jasně zvýhodňuje prezidenta Dudu, který se

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Polsko

Komentáře, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější