Deník N

Notes: Pozor na cinkání čínských grošů! Ať nepřeslechnete, co je pravdy na zázračném antabusu

Ilustrační foto: Deník N
Ilustrační foto: Deník N

A jako antabus: před koronavirem nespasí, ale možná vás překvapí. B jako Brno: tvrdá pravidla ministerstva práce. C jako cesta: předseda Senátu Vystrčil se rozhodl pro Tchaj-wan. D jako „Dovolujeme si projevit nesouhlas“ (na to Čína). A dokonce i Z jako zákon, který možná zakáže hrnky s Hitlerem. Úterní Notes pro vás má Magdalena Slezáková.

Den Deníku N

Jmenuji se Antabus, Zázračný Antabus. Anebo snad lžu? Většina z nás má to štěstí, že antabus zná jen z doslechu a na vlastní kůži se s ním nikdy neseznámila. Léta to bývala kulisa ve filmu jménem Alkoholismus, zaprášená a už tak trochu omšelá. Dokud nepřišla pandemie a s ní to video: v hlavní roli herec Dušek, léčitel Calábek a „sebevraždy nakažených buněk“.

Můžete se mu smát, můžete mu věřit. Můžete ho, jako možné nebezpečí, stejně jako YouTube, vymazat. Nejlepší možnou cestu si ovšem vybral Petr Koubský: zvolil racionální odstup a napsal výborný článek o tom, odkud se to celé „antabus vás zbaví covidu“ vzalo. Antabus aka disulfiram vám proti koronaviru rozhodně nedoporučí. Zato se dozvíte pravdu o alkoholičce, které „zmizela rakovina“, a nahlédnete do zákulisí farmaceutických firem i na kaučukové plantáže. Klinické studie disulfiramu skutečně budí překvapivé naděje. Mohou v „zázračný“ antabus doufat onkologičtí pacienti?

Žlutá je síra, modrý dusík, černý uhlík, bílý vodík. Disulfiram v plné kráse. Obrázek: Wikimedia, public domain

Principy místo grošů: Vystrčil míří na Tchaj-wan. Předseda Senátu Miloš Vystrčil po týdnech nejistoty konečně oznámil, jak se rozhodl ohledně své oficiální cesty na Tchaj-wan: „Pojedu, abychom dodržovali své hodnoty a přestali počítat groše,“ oznámil. Stejně jako jeho zesnulý předchůdce Jaroslav Kubera argumentuje také rozvojem vzájemných vztahů s ostrovní zemí. Pro podrobné vysvětlení Vystrčilova rozhodnutí stačí otevřít článek Hanky Mazancové: „Viděl jsem, co může způsobit bezmoc mocných.“

Připomínat, že Čína Tchaj-wan považuje za svou integrální součást a jednu ze svých provincií, tady nemusíme – pravidelně to připomínají světoví politici a ti naši nejsou výjimkou. Opět jsme se tak dnes dozvěděli, že Vystrčilovu cestu na ostrov neschvaluje ani prezident Zeman, ani premiér Babiš, ani šéf diplomacie Petříček, ani předseda Sněmovny Vondráček, jemuž chybí „důkladná zahraničněpolitická analýza“.

Jako někdo, kdo se o čínský prostor zajímá prakticky odmalička, nemohu setřást pocit, že „důkladná zahraničněpolitická analýza“ měla přijít už dávno, ale na trochu jiných frontách. (Jen na okraj, na rozdíl od světové politiky není Notes svázán principem jedné Číny, takže si může dopřát větší svobodu slova a méně diplomatických ohledů: Čínská lidová republika Tchaj-wanu nikdy nevládla, to je historický fakt.) Česká vrcholová politika zachází se znalostí Číny podobně velkoryse jako léčitel Calábek s antabusem – z reality si vybírá, co se hodí. Má k tomu pochopitelné důvody a ani zdaleka v tom není sama. Ale možná už i tady pomalu nastal čas zvolit racionální odstup.

A kromě toho:

Medardova kápě, čtyřicet dní kape, praví známá pranostika. Jenže v pomyslném ringu dostala K.O. od meteorologů: ukázalo se, že déšť se na lidovou moudrost neohlíží. A když teď tolik prší, znamená to, že už se nemusíme bát sucha? Vysvětlení má pro vás Jan Wirnitzer. Plus něco navíc: „Traduje se, že když byl budoucí francouzský biskup Medard ještě chlapcem, snesl se z nebe orel, aby ho ochránil před deštěm…“

Medardovská pranostika pochází z francouzského prostředí. Foto: Deník N

Osmdesát lidí s postižením může ztratit práci kvůli administrativní chybě. Ministerstvo práce stoplo příspěvky na mzdy, které svým hendikepovaným zaměstnancům vyplácí obecně prospěšná společnost AMEFRO. Ta v Brně provozuje mimo jiné unikátní muzeum komunismu a ve městě „neexistuje jiná instituce, která by dala v oblasti kultury práci takovému množství postižených osob“. Za spolek orodovalo i Moravské zemské muzeum či Ústav pro studium totalitních režimů, ale ministerstvo trvá na svém, popisuje Jana Ustohalová.

Neznámé, ale mocné dezinformační weby. Skoro nikdo je nezná, ale jejich smyšlenky ovlivňují většinu národa, vyplývá z průzkumu ministerstva vnitra. Trpí suverenita České republiky pod diktátem Bruselu? Šíří veřejnoprávní média záměrně klamy? Jsou protiruské sankce nesmyslné? Všechny otázky a k nim rovnou i kontext najdete u Lukáše Prchala a Jana Tvrdoně.

Vy ještě nemáte dost? ptá se Milion chvilek pro demokracii v pozvánce na dnešní protivládní demonstraci. Organizátoři chtějí protestovat proti zneužívání moci a také pandemie, jenže pandemie pořád trvá. Jak se demonstruje, když platí zákaz shromažďování více než 500 lidí? Dozvíte se v článku Jana Tvrdoně.

Nacističtí pohlaváři už nejsou na skladě, kdybyste je náhodou poptávali zrovna od nakladatelství Naše vojsko. Hrnky s Hitlerem a „Kalendář osobností Třetí říše“ dostaly padáka z jediné prodejny v Praze i ze skladů spjatých s ministerstvem vnitra poté, co ministr Hamáček ke „kauze s těmi hrnky vydal pokyn konat“, jak sám prohlásil. Zákon zatím Naše vojsko neporušuje, ale jak popisují Jan Wirnitzer s Bárou Janákovou, třeba se to brzy změní. Možná předzvěst: dnes odpoledne zasahovala v prodejně Našeho vojska na pražském Smíchově policie.

Z Lidic do lágru. Nejvyšší čas připomenout paní Jaroslavu Skleničkovou. Bylo jí šestnáct, když ji s ostatními lidickými ženami odvezli do koncentračního tábora Ravensbrück. Pomáhala jí naděje, že jednou zas uvidí tatínka – netušila, že už ho nacisté zastřelili. U rozhovorů do Notesu obvykle vybírám kratičkou pasáž jako citaci a chtěla jsem i tentokrát, ale nakonec to nešlo; tohle povídání paní Skleničkové s Renatou Kalenskou drží pohromadě jako diamant. Připomeňte si ho celý, nebudete litovat.

Foto: Gabriel Kuchta, DeníkN

Prezidementi na Jatkách 78. „Multižánrové představení satiricky a ironicky pojednávající o nesmyslné tuposti naši politické scény“ slibovala inscenace souboru Spitfire Company. Dostála svému slovu mezi absurditami, pohlavně zdatnými asijskými jeleny a žvanivou vyprázdněností?

Letem světem

Proti kvótám žádná změna: Česká republika i nadále odmítá systém povinných kvót pro přerozdělování migrantů v EU, oznámil ministr vnitra Hamáček. Evropská komise má brzy představit novou migrační a azylovou strategii.

Na východ od nás se otevírají hranice a končí povinná karanténa pro cestovatele, Slovensko zrušilo většinu zbývajících opatření proti koronaviru. Na západ od nás se zas Francie snaží resuscitovat pandemií umrtvený letecký průmysl, jen si namísto defibrilátoru připravila 15 miliard eur.

A od Evropy do Asie se množí naháči – alespoň na ruských sociálních sítích, kde momentálně běží kampaň za záchranu koronavirem zkroušených restaurací. Jejich zaměstnanci odhazují šaty a fotí se, jak je pánbůh stvořil. Navíc je jen rouška a strategicky umístěná cedule se sloganem „Nahé restaurace / Kdy už to skončí?“ Nahota, „protože nám nic nezbylo,“ vysvětlují restauratéři.

Na ambasádě Čínské lidové republiky v Praze se nikdo veřejně nesvléká. Zato už stihla odhalit, co soudí o záměru Miloše Vystrčila navštívit Tchaj-wan. „Čína si dovoluje projevit výraznou nespokojenost a nesouhlas,“ prohlásila kulantně. Ale co se Tchaj-wanu týče, tam jsou „separatistické síly“ a předseda Senátu je svou cestou „otevřeně podpoří“.

Výraznou nespokojenost a nesouhlas s „výtržníky a teroristy“ v HongkonguPeking projevil před dvěma týdny zákonem o státní bezpečnosti, ale tamní „reakční síly“ si ne a ne dát říct. Navzdory zákonu protestovaly i dnes, na první výročí masového pochodu proti extradičnímu zákonu. „Osvoboďte Hongkong,“ skandovali dnes demonstranti.

Na druhém břehu Pacifiku mezitím americký prezident v masy naopak doufá. Donald Trump oznámil, že brzy obnoví svá předvolební setkání s občany. Koronavirus mu do kampaně hodil vidle, ale teď už doba nazrála. „VELKÁ POPTÁVKA!“ vysvětlil to šéf Bílého domu na svém oblíbeném Twitteru.

Zítra v tištěném Deníku N:

  • Co nám prozradil strůjce kauzy ricin
  • Německý registr je na Babiše krátký
  • Češi pracující v Británii chválí pomoc vlády
  • Šéf KDU-ČSL Jurečka: Provokuju, ptám se, odkud mají jablka
  • České předsednictví v Radě EU: Od kupeckých počtů k prosazení svých zájmů
  • Opozici proti Kaczyńskému svitla nová naděje
  • Fotbalista Darida v Německu překonal rekordy a chválí rozumné Čechy

Časy se mění…

Kdybyste náhodou v týdnu měli cestu na Pražský hrad, můžete zavítat na Třetí nádvoří a prohlédnout si výstavu ke 30. výročí navázání vztahů mezi Českou republikou a Jižní Koreou. Jmenuje se „Skutečný přítel České republiky: Korejská republika“.

Před 65 lety přitom ulicemi Soulu pochodovali jihokorejští veteráni a studenti s obřím transparentem: „Vykopněte Československo a Polsko, ty nepřátelské špehy!“ Svět mrzl ve studené válce a Spojenými státy podporovaná Jižní Korea zuřivě bránila „sovětským loutkám“ z Československa a Polska, aby se jako pozorovatelé usadili na severokorejské straně ostnatým drátem obehnané 38. rovnoběžky…

Časy se mění, a s nimi i diplomatické vztahy. Kdo ví, co bude za deset dvacet let?

Foto: I Pjong-jun, Koreanists via Facebook

 

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější