Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jurečka: V obchodech provokuju a ptám se, odkud mají jablka. Česká tam nejsou

Marian Jurečka, šéf KDU-ČSL. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Marian Jurečka, šéf KDU-ČSL. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Návrh na potravinovou soběstačnost by předseda KDU-ČSL Marian Jurečka v podobě, ve které se ve Sněmovně projednával, dnes už znovu nepodepsal. Princip i nadále hájí, ale obsah novely zpochybňuje. Mimo jiné třeba pětaosmdesátiprocentní podíl českých potravin v obchodech, k němuž chtěli zákonodárci dospět. „Přiznejme si, že 85 procent je vysoké číslo. A musíme si hlavně říct, u kterých komodit by to bylo,“ říká bývalý ministr zemědělství.

Živil jste se jako soukromý zemědělec. Co jste produkoval?

Začínal jsem chovem prasat. Bylo to při vysoké škole a měl jsem zhruba pětatřicet prasnic. Dělal jsem všechny věci kolem inseminací, porodů…

Rodil jste?

Jasně. Stovky, možná tisíce selat. Postupně k tomu přišla i možnost nějakého pole, takže i rostlinná výroba. To děláme doma dodnes. U nás pěstujeme to nejtradičnější: sladovnický ječmen, cukrovou řepu, potravinářskou pšenici…

Je těžké být v Česku malý zemědělec?

Je těžké být vůbec zemědělec. My máme doma na farmě 24 hektarů a přiznám se, že kdybych v tom nevyrostl odmalička a nebyla to u nás určitá rodinná tradice, asi by mě nenapadlo jít dělat do zemědělství.

Proč ne?

Protože když děláte živočišnou výrobu, jste k tomu dennodenně uvázaná. Pamatuju si to z dětství. Ještě v roce 2010 jsme měli doma krávu a dojil jsem. Už od základní školy. A vy u té krávy musíte být každých dvanáct hodin. S mými rodiči byla dovolená velmi vzácný okamžik jednou za několik let. A to rodiče samozřejmě museli sehnat někoho, kdo přijde a o ta zvířata se bude starat. Je to řehole. A samozřejmě jsou tu i další věci. Poměrně velká administrativa, obrovské množství předpisů, co smíte a nesmíte. Zemědělství je regulacemi velmi svázaný obor.

Miroslav Koberna z Potravinářské komory říká, že české zemědělství je postavené na velkých zemědělských koncernech a malý zemědělec je v podstatě takový jejich doplněk. Souhlasíte s tím? Připadal jste si někdy třeba jako doplněk Andreje Babiše? Už jenom vámi zmíněná otázka administrativy. Ta nebude problém pro velkého zemědělce, ale pro malého jistě ano.

Takhle s tím souhlasit nemůžu. A úplně nesnáším tuhle propojku s Babišem.

Já vím.

A vadí to tisícům zemědělců. Vadí nám, když se o nás píše tak, že zemědělství rovná se Agrofert rovná se Babiš.

Nic takového jsem neřekla.

Neřekla. Ale někdy si lidé takovou spojku udělají. Já s panem Kobernou nemůžu souhlasit. Zemědělství má vícero úloh. Ať se na to pan Koberna nedívá jen z hlediska procent, kdo kolik produkuje potravin. Já se na to dívám i z hlediska toho, kdo kolik zaměstnává lidí. Je tam i plno těch, kteří nejsou ve statistikách. Manželé, rodinní příslušníci… Z mého pohledu dnes zemědělství a jeho pestrost stojí na menších a malých rodinných farmách. A je potřeba přiznat – a to je fakt a pan Koberna to tím svým výrokem asi chtěl říct –, že když se podíváme na některé položky komodit, jako je produkce mléka, 65 procent jeho produkce stojí na velkých farmách. A když se podíváme na drůbež a prasata, tam je to asi z osmdesáti procent. Ale ono to má své důvody, proč se to tak stalo.

Marian Jurečka je od ledna tohoto roku předsedou KDU-ČSL. Předtím byl několik let místopředsedou strany. V Poslanecké sněmovně je téměř sedm let, do té doby působil v komunální politice. Zemědělec z Rokytnice na Přerovsku. Ve vládě Bohuslava Sobotky zastával post ministra zemědělství. Je ženatý, má pět synů.

Jaké?

Dědictví minulosti. Rodinné farmy v roce 1990 vyrůstaly na zelené louce. A ono vybudovat farmu na živočišnou výrobu někde na vesnici je obrovský problém. Než dostanete všechna povolení… Dneska to lidé na vesnici většinou už ani nechtějí. Smrad, kombajny a traktory jezdí v noci… Tím je dáno, že zemědělci malých farem, kteří by místo 70 krav chtěli mít třeba 150, často nemohou.

Není to debata o banánech

Posunu to k novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Vy jste velký zastánce potravinové soběstačnosti. Tato novela, kterou čekají změny, zatím navrhuje od ledna pětapadesátiprocentní zastoupení českých potravin a od roku 2027 pětaosmdesátiprocentní. Na vašem Facebooku jsem četla tento názor: „Nechceme Babišův diktát, co smíme v obchodech kupovat. Už teď je toustový chleba v supermarketech z padesáti procent od Babiše. A teď by nám nutili kupovat to z 85 procent? Vracíme se před rok 1989? To přece nemůžete podporovat.“ Co na ten vzkaz odpovíte?

Ta soběstačnost

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější