Floydova vražda spustila nepokoje, jež mohou radikálně změnit svět. Podobně jako Kingova smrt a bouřlivý rok 1968
Komentář Jiřího Pehe: Protesty proti policejní brutalitě při zatýkání Afroameričana George Floyda se ve své první fázi zaměřily na latentní i otevřený rasismus, který se navzdory obrovskému pokroku v emancipaci menšin v posledních desetiletích v USA nejrůznějšími způsoby dál projevuje. Demonstrace jak v USA, tak v západní Evropě se ale postupně zaměřují na širší témata sociální spravedlnosti a mohou přerůst v globální hnutí, které už teď v lecčems začíná připomínat revoluční dění roku 1968.
Smrt George Floyda, kterému při zatýkání klečel jeden z policistů na krku, byla jen spouštěčem – stejně jako byly katalyzátory nepokojů v roce 1968 vraždy amerických černošských aktivistů, včetně Martina Luthera Kinga.
V obecnější rovině se totiž protestní hnutí před dvaapadesáti lety nesla v duchu nespokojenosti nastupujících generací s neschopností či neochotou politických establishmentů v západních zemích reagovat na sociální změny a ekonomické nerovnosti, které se nahromadily od druhé světové války. A nepokoje měly též výraznou geopolitickou dimenzi v podobě odmítání americké vojenské intervence ve Vietnamu.
Rok 1968 (a nejen on, ale i další revoluční období v minulosti) nám ukazuje, že za propuknutím masových nepokojů s revolučním potenciálem (tedy potenciálem radikálně měnit ve střetu se stávajícími strukturami politické a ekonomické moci dosavadní společenské poměry) vždy stojí několik zásadních příčin. I přesto, že spouštěčem může být jen jedna specifická událost. A že v pozadí je obvykle generační změna, která více než v jiných obdobích rozevře nůžky mezi nastupujícími generacemi a těmi staršími.
Pod pokličkou globálního hrnce
Současný sílící neklid se vyznačuje celou řadou takových ingrediencí. Odmítání
