Deník N

Putování totalitou s brýlemi mámení. Návštěvníci třetí říše i sovětské „utopie“ se nechali rádi klamat

Hamburský přístav vítá příjezd Adolfa Hitlera v roce 1934. Foto: ČTK
Hamburský přístav vítá příjezd Adolfa Hitlera v roce 1934. Foto: ČTK

S dvouletým odstupem vyšly dvě knihy, které popisují dojmy návštěvníků v zemích, z nichž jedna byla totalitní a druhá k ní rychle směřovala. V čem se liší cestopisy po hitlerovském Německu od delegací po SSSR? A co mají společného? Jsme dnes více připraveni k rozeznání zla?

Při četbě knihy britské autorky literatury faktu Julie Boydové Cestovatelé ve třetí říši (s podtitulem Vzestup fašismu očima obyčejných lidí; v překladu Roberta Novotného vydal Argo 2019) se člověku nejdřív vybaví jiná kniha. Napsal ji britský dobrodruh, špion a časem i diplomat a spisovatel Robert Bruce Lockhart a zachytil v ní roky svého působení jako tajemníka britské ambasády v Praze (1919–1922). Kniha s názvem Ústup ze slávy vyšla v roce 1935 i česky a ještě dnes stojí za přečtení. Pisatel, který se pohyboval mezi výkvětem tehdejší české společnosti, znal všechny členy Masarykovy rodiny, chodil tančit s manželkou premiéra Tusara a tykal si s představiteli šlechtických rodů, přiznává, že když všechny ty víceméně politické povinnosti skončily, s chutí se soustředil na to, čeho si za svého pobytu v Čechách cenil nejvíc. Byly to honitba, rybaření a golf.

Že návštěvník z cizí země vidí a akcentuje jiné věci než ty, které připadají podstatné jejím obyvatelům, je fakt, který může tradiční způsob vyprávění osvěžit. Nasvítit problém z nečekané strany. Tak asi uvažovala zmíněná Julia Boydová, která ve své knize shromáždila „cestovní zprávy“ návštěvníků Německa v období mezi světovými válkami; nejčastěji Britů a Američanů, lidí renomovaných i zcela neznámých. Velká část textů nebyla určena k publikaci, u Boydové vycházejí vůbec poprvé, a mají tedy i tu pěknou vlastnost, že se čtenáři příliš neplete pod nohy pisatelova ambice zvěčnit svou osobnost. Většinou šlo jen o to, zastavit čas, o nic víc.

Do Říše na zkušenou

Časový záběr knihy je ve skutečnosti širší, než naznačuje název, kromě období tzv. třetí říše (1933–1945) je zachycena i Výmarská republika (1918–1933). Za tuto dobu prošlo Německo děsivou proměnou, kterou však zejména Britové v knize vnímají specificky: Velká válka, přestože jim přinesla nezměrné oběti, nezměnila náhled na Němce jako na lidi kulturně a civilizačně blízké, spřízněné. Německo je pro ně ze začátku zemí, kam se vyplácí jezdit kvůli tradici a výhodnému směnnému kurzu – a s přibývajícími lety i kvůli obnovované společenské stabilitě a standardu služeb. Brit měl v Německu ve dvacátých letech pocit, že je mezi trochu barbarštějšími Brity. Tedy v podstatě jako doma.

Obal českého vydání. Foto: Argo

S růstem Hitlerova hnutí a hlavně po roce 1933, kdy toto hnutí ovládlo Německo, se návštěvy Říše politizují. Boydová píše, že příslušníci levice

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější