Deník N

Notes: Psychologický paradox pandemie: nasazením roušek jsme si mohli sundat masky

Ilustrační foto: Deník N
Ilustrační foto: Deník N

Pondělní přehlídku toho nejzajímavějšího v Deníku N připravila Jana Ciglerová.

Nedávno jsem se bavila o dopadech koronavirové izolace s kamarádkou psycholožkou. „Kdo měl neřešená traumata, tomu se během izolace rozjela. Ještě to bude mít velký dojezd, uvidíš,“ říkala mi. Z rozhovoru Renaty Kalenské s psycholožkou Jitkou Vodňanskou (ano, tou Vodňanskou!) vyplývá, že měla pravdu.

„Během pandemie se sáhlo lidem na nějaké bazální jistoty. Podle toho, jaký příliv klientů teď zažívám, bych řekla, že spousta lidí si sáhla na dno. Sáhli si na svoji konečnost, na potenciální smrt. A to s sebou vždycky vyplaví i nějaké skryté neozřejmené stíny. Hrůzu, strach, nedokončené věci…,“ říká Vodňanská v nesmírně zajímavém rozhovoru Koronavirus lidem strhl masky, které si běžně nedovolí sundat.

Kniha Banksyho děl Wall and Piece. Foto: Jana Ciglerová, Deník N

Miluju Banksyho, s nadšením sleduju jeho nejnovější příspěvky jak ke koronaviru, tak k rasovým protestům a na jeho výstavu The World of Banksy v pražském Mánesu jsem se strašně těšila. Po článku Lenky Lindaurové To není Banksy, který popisuje, že celá výstava je tak trochu fake a Banksy o ní nejspíš ani neví, si místo toho radši prolistuju jeho knihu, kterou jsem si před pandemií přivezla z londýnské Tate Gallery. Vám ostatním doporučuju aspoň vynikající dokument Saving Banksy. Ten je pravý.

Už už jsme se v redakci zaradovali, že nám ministryně financí dá prostor položit jí otázky, a že jich na její práci máme. Ale pak se ukázalo, že si naši redakci spletl její mluvčí s Lidovými novinami. Kdyby mluvčího Žurovce naše politická zpravodajka Hanka Mazancová neupozornila, že Deník N nevychází v sobotu, možná by s ekonomickým redaktorem Michalem Tomešem rozhovor získali. Zatímco Alena Schillerová poskytla rozhovor zřejmě bezpečnějšímu deníku, nám slíbené interview „odložila“. Takhle se aspoň můžete podívat do zákulisí, jak se na ministerstvu financí rozhovory domlouvají a komu se pak přidělují.

A poslechnout si vše v podcastu Studio N Filipa Titlbacha.

Kdo jste si ještě nestihli pročíst, co všechno se ode dneška může, připravili jsme přehled dalších uvolněných opatření. Bazény a divadla, těšte se!

Neměl by vám uniknout dechberoucí longread od mého oblíbeného Pavla Houdka o americkém lékaři Larrym Nassarovi. Ten znásilnil přes 300 dívek a žen, včetně olympijských medailistek. Anatomie toho, proč mu to tak dlouho procházelo, je strhující, ale děsivé čtení.

Pokud si někdy budete chtít říct o post, ale nebudete to chtít říct úplně naplno, v rozhovoru Báry JanákovéIvy Bezděkové s Romanem Prymulou najdete jednu dokonale univerzální formulaci: „Teoreticky si to dovedu představit, ale neříkám, že k tomu úplně cíleně směřuji.“ Kolik dáváte Adamu Vojtěchovi? Rok, maximálně dva?

Amerika už zažila mnohé protesty, ale jen některé vedly ke strukturální změně. Komentátor Jiřího Pehe má za to, že nepokoje po smrti George Floyda, které Spojenými státy otřásají už třináct dní, jsou jedněmi z těch osudových a rozhodujících. „Demonstrace jak v USA, tak v západní Evropě se postupně zaměřují na širší témata sociální spravedlnosti a mohou přerůst v globální hnutí, které už teď v lecčems začíná připomínat revoluční dění roku 1968,“ píše můj další oblíbený komentátor.

Většina pochodů proti policejnímu násilí je klidná. Na snímku z demonstrace v North Park mají lidé sevřené pěsti na znamení boje proti rasové nerovnosti. Všimněte si barevné škály rukou. Protestují všichni, a proto jsou protesty tak silné. Foto: Anthony Crider, Flickr

Jsou to ostatně přesně dva týdny, kdy George Floyd pod koleny policisty Dereka Chauvina vydechl naposledy, a šéfka rady města Minneapolis Lisa Benderová oznámila zrušení tamní policejní jednotky, protože je prý nereformovatelná. To je velká zpráva.

Donald Trump se očividně ne a ne strefit s adekvátní reakcí, která by mu v současné situaci přidala nějaké politické body. Zbrklé kroky se stažením vojsk z Německa, o kterém ale Němce tak trochu opomněl informovat, mu asi také příliš nepomůžou, jak naznačuje materiál německého zpravodaje Petra Poláka, podle něhož tím Trump otevřel Pandořinu skříňku s jadernými zbraněmi.

Co najdete zítřejších tištěných novinách?

– Dezinformační weby skoro nikdo nezná. Fake news jsou přitom velmi rozšířené
– Svobodu slova si vzít nenechám, říká šéf komunistů Vojtěch Filip
– O vlivný post v EU se střetnou tři zkušené diplomatky
– Stahování vojáků Spojených států rozbouřilo Německo
– Teoreticky si dovedu představit, že bych byl ministrem, připustil Prymula
– Co říká věda o antabusu, léku na kocovinu se zázračnou pověstí?
– Komentář: Floydova vražda spustila nepokoje, jež mohou zcela změnit svět
– Návštěvníci třetí říše i sovětské utopie se rádi nechali klamat
– Medardova pranostika v Česku neplatí

Tak ať se vám v nich dobře čte!

Notes

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější