Spočítali jsme to Medardovi: v 21. století prší bez ohledu na pranostiku, ukázala data
Medardovská pranostika prohrála souboj s měřením meteorologů. Nově zveřejněná podrobná data ČHMÚ za posledních dvacet let ukázala, kde ve čtyřicetidenním období po svátku tohoto světce prší nejvíc. A podemlela kořeny pranostiky jako důkladně rozvodněný potok.
Traduje se, že když byl budoucí francouzský biskup Medard ještě chlapcem, snesl se z nebe orel, aby ho ochránil před deštěm. Pak v rodné vsi založil tradici festivalu, kdy se každý rok korunuje růžemi nejpočestnější dívka ve vsi. Ale v českém prostředí je známější pranostika, která se sem dostala kulturní výměnou zřejmě přes německé státy.
Smysl jejího překladu z francouzštiny zůstal stejný: i originál obsahuje varování o čtyřiceti dnech deště – stejně jako u svatého Swithuna v Británii a v Norsku, jehož svátek se ale slaví až v červenci. Ona doba je pro různé události zmiňovaná ostatně i v Bibli: Ježíšův půst i potopa světa trvaly také 40 dní.
Jenže když se podíváte na čísla, která zveřejnil Český hydrometeorologický ústav, počasí ve 21. století v České republice vypadá trochu jinak, a nyní je to přesně spočítáno. Kolem oné „medardovské cirkulace“ jsou sice u nás deštivější dny poměrně často, ale to,