Deník N

Volební sezona startuje. O Kuberův rajon se bojuje s podporou mocných agitátorů

Ilustrační foto: Adam Hecl, Deník N
Ilustrační foto: Adam Hecl, Deník N

Mimo zájem širší veřejnosti začíná v pátek a sobotu volební rok. Volební místnosti se otevřely v senátním obvodě Teplice, kde si lidé vyberou na další čtyři roky svého zástupce. Po úmrtí místního volebního fenoménu Jaroslava Kubery (ODS), který v Senátu Teplicko reprezentoval 20 let, se vybírá jeho nástupce.

I když se volby do horní komory netěší zrovna nejvyšší oblibě, což o doplňovacích volbách platí dvojnásob, rozhodně nejsou nevýznamné. A to jak z pohledu samotného postavení Senátu, tak i pro jednotlivé politické strany. Svého kandidáta nebo kandidátku vyslalo do voleb celkem devět uskupení.

Jejich šance se poměrně složitě odhadují už jen kvůli tomu, že není dostupný žádný výzkum veřejného mínění pro tyto volby a předpokládaná nízká účast z nich může udělat i trochu loterii.

Kandidáti v doplňovacích volbách do Senátu v obvodu Teplice

Bohumil Ježek (SPD), Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO), Sigismund Freimann Eugen (Rozumní), Oldřich Bubeníček (KSČM), Hynek Hanza (ODS), Jana Syslová (STAN), Zdeněk Pešek (Trikolóra), Zdeněk Bergman (Senátor 21), Zdeněk Šimbera (ČSSD)

Jednoduše řečeno – při malém počtu voličů bude pro uchazeče důležité, aby zrovna jejich příznivci dorazili. Například v roce 2003, kdy se doplňovací volby do Senátu odehrávaly v Brně, rozhodlo ve druhém kole o triumfu Karla Jarůška (ODS) pouhých 21 hlasů, což byl historicky nejnižší rozdíl mezi kandidáty.

A zatímco voliči neberou volební místnosti v doplňovacích volbách přímo útokem, pro samotné strany jsou poměrně důležité. Jejich význam se přitom naplno ukáže nejspíš až na podzim. Tehdy se bude spolu obměňovat tradičně třetina horní komory a bude se také rozhodovat o novém šéfovi Senátu. A počítat se může každý hlas.

Předvolební aritmetika v Senátu je jasná. Nejsilnější kluby – občanští demokraté a Starostové – nebudou na podzim obhajovat 15 křesel. Ty jim tedy jistojistě zůstanou. Pokud se některému z dalších uskupení nepodaří zcela mimořádně triumfovat a volby ovládnout, mělo by křeslo šéfa Senátu připadnout právě jednomu z těchto klubů. I když za předsedu horní komory bývá obvykle volen zástupce nejsilnějšího klubu, pravidlem to není. Důležité je získat většinu hlasů.

Že nejde o nějaký zanedbatelný bonus, ukazuje případ Miloše Vystrčila. Díky němu získala ODS silnou figuru s celostátním zásahem. Občanskodemokratický předseda Senátu (a před ním také Kubera) se spolu s dalšími nejvyššími ústavními činiteli účastní pravidelných jednání, je pravidelně zván do médií a veřejně je nyní velmi viditelný i kvůli možné cestě na Tchaj-wan a hrozbám z Pražského hradu.

Význam je ale dán i vahou Senátu jako takového. Ač někdy stojí na pozadí zájmu, bez jeho souhlasu nejde měnit ústava nebo volební zákony. A že vláda nebude mít zrovna přátelsky nakloněnou horní komoru ani po podzimních volbách, vychází z prosté aritmetiky, jíž jsme se více věnovali ve zvláštním textu.

A právě ODS by

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Krajské a senátní volby 2020

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější