Deník N

Léky proti covidu, druhá část: Čím se budeme očkovat a čím léčit

Co by jindy trvalo deset let, to se dnes výzkumníci pokoušejí stihnout za rok či dva. Foto: Adobe Stock
Co by jindy trvalo deset let, to se dnes výzkumníci pokoušejí stihnout za rok či dva. Foto: Adobe Stock

Enormní úsilí, které vynakládá farmaceutický výzkum při hledání léků na covid-19, není samozřejmě motivováno altruisticky. V sázce jsou zisky a prestiž objevitele. Závodu se účastní tolik rozmanitých hráčů, že situace je opravdu nepřehledná a dá se popsat jen zhruba.

Dřívě jsme na tomto místě rozebírali, jak funguje koronavirus SARS-CoV-2, kde jsou jeho slabá místa, na něž se mohou tvůrci léků zaměřit. Dnes se podíváme na jednotlivé kategorie léčiv a konkrétní přípravky.

Za normálních okolností je vývoj nového léku zdlouhavá záležitost. Od začátku výzkumu k preparátu v prodeji zpravidla uplyne kolem deseti let. Anebo více. Existují nemoci, které ani po desítkách let úsilí stále není čím léčit, přestože motivace výzkumníků je ještě větší než u covidu (neboť v sázce je víc peněz): nejlepším příkladem je Alzheimerova choroba. Velké nasazení tedy vůbec nezaručuje výsledek. Může se stát, že lék ani vakcínu na covid-19 nebudeme mít nikdy. Může se také stát – jakkoli to dnes vypadá podivně –, že nemoc sama vymizí ze světa dřív, než výzkum přinese výsledky.

Tak či onak, všem záleží na rychlosti. Tu slibuje jen jedna kategorie ze všech zkoumaných možností: léky, které jsou již schválené a léčí se jimi něco jiného.

Staré léky na nové nemoci

Rozšíření indikace léku – tedy jeho využití proti jiné nemoci, než byl určen původně – je v medicíně běžná věc. Vedlejší účinky léku nemusí být vždy jen negativní, často se projeví užitečně a nečekaným způsobem. Jako nejsrozumitelnější, byť ne zrovna typický příklad lze uvést viagru, původně vyvíjenou k léčbě anginy pectoris. (Pro původně zamýšlenou indikaci nakonec nebyla vůbec schválena kvůli malé účinnosti, firmu Pfizer to však mrzet nemuselo.)

Logickým místem, kde hledat již existující lék proti covidu, jsou jiná antivirotika. Viry se mezi sebou však liší natolik, že šance není velká. Farmaceutický chemik a publicista Derek Lowe to popisuje hezkým příměrem: „Když se projdete obchodem s automobilovými náhradními díly a budete ven na parkoviště házet vše, co vám náhodně přijde pod ruku, není pravděpodobné, že tím opravíte svou zahradní sekačku. Při velkém štěstí najdete něco, co do ní zarazíte kladivem a zajistíte

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější