Boj o Bílý dům se vede i v Brně. Je bývalé sídlo výboru KSČ brněnským Transgasem?
O budově brněnského Bílého domu se v současné době mluví v souvislosti s jeho plánovaným prodejem, možným zpamátněním a dalším osudem obecně. Město Brno, které je jeho majitelem, nemá totiž bohužel jasno v tom, co by se s budovou ze 70. let mělo dít.
V širším centru Brna se nachází poměrně málo staveb, které vznikly po roce 1945 a zároveň má smysl se jimi hlouběji zabývat. Patří mezi ně hotely Continental a International a takzvaný Bílý dům, osmipodlažní monumentální budova na brněnské okružní třídě, na Žerotínově náměstí. Bílý dům je z těch jmenovaných nejmladší. Byl postaven v letech 1974–1976 podle plánů architektů Miroslava Spurného a Františka Jakubce. Miroslav Spurný, žák slavného funkcionalisty Bohuslava Fuchse, spolu s Jakubcem při návrhu domu tvůrčím způsobem reagoval na tehdejší zahraniční dění, zejména pak na poválečné práce architektů Le Corbusiera a Oscara Niemeyera.
Bílý dům, původně administrativní budova, byl postaven jako sídlo Městského výboru Komunistické strany Československa, dnes tvoří zázemí pro dětskou polikliniku, soukromou základní školu a kavárnu, nachází se v něm i konferenční sál Břetislava Bakaly, kde se mimo jiné v uplynulých letech odehrávaly různé kulturní akce a festivaly (queer filmový festival Mezipatra, festival krátkých filmů Brněnská šestnáctka apod.) Současným majitelem budovy je Magistrát města Brna, který aktuálně řeší, co bude s touto stavbou dále.
Zbourat!
I přes radikální změnu využití připomíná Bílý dům řadě zvláště starších obyvatel Brna minulost a svůj původní, dnes kontroverzní
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
