Deník N

Na preventivní vyšetření k odhalení rakoviny tlustého střeva chodí jen půlka lidí. Stát zkouší zasílat testy poštou

Poštovní schránky, ilustrační foto. Foto: ČTK
Poštovní schránky, ilustrační foto. Foto: ČTK

Každý rokem se v Česku diagnózu rakoviny tlustého střeva a konečníku dozví 7500 lidí, téměř 3500 z pacientů na nemoc umírá. Životy by mohl zachránit včasný záchyt nemoci, v prevenci je ale potíž: zhruba půlka oslovených lidí se nenechá vyšetřit. Národní screeningové centrum teď uzavírá pilotní projekt, v němž oslovuje ty, kteří na adresné pozvánky na vyšetření nereagují. Testy jim posílá přímo domů.

Zítra najdou tři tisíce lidí ve schránce zvláštní balíček. Uvnitř bude dopis od pojišťovny, který jim připomene, že ještě nebyli na preventivním vyšetření k odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku. V dopise ale navíc najdou sadu, kterou si mohou vzorek stolice sami odebrat a poslat jej do laboratoře k vyšetření skrytého krvácení. Jde o pokus státu zachytit víc lidí v raném stadiu rakoviny, nebo dokonce onemocnění předejít.

Takzvaný kolorektální karcinom patří mezi nejčastější zhoubné nádory, v Česku na něj denně umírá deset lidí. „Zákeřnost tohoto závažného o onemocnění spočívá mimo jiné v tom, že je na začátku zcela bez příznaků, a proto bývá objeveno příliš pozdě,“ upozorňuje v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví.

V prevenci jsou přitom rezervy: Screeningová vyšetření, ke kterým lékaři vybízejí, podstupuje jen zhruba polovina lidí starších 50 let. Právě na ně pilotní „korespondenční“ projekt Národního screeningového centra ÚZIS cílí: oslovuje muže a ženy ve věkové kategorii od 50 do 70 let, kterou tento typ rakoviny postihuje nejčastěji.

Screening kolorektálního karcinomu spočívá ve vyhledávání onemocnění u lidí bez zjevných příznaků a zaměřuje se na časný záchyt tohoto onemocnění a stavů, které mu předcházejí. V Česku problém od roku 2000 podchycuje národní program pro lidi starší 50 let. Při kontrole se dnes využívá test, který detekuje i malé množství krve ve stolici. Lidem bez příznaků onemocnění předává odběrovou sadu pro test zpravidla jejich praktický lékař nebo gynekolog a následně je má také informovat o výsledku vyšetření. Pokud je pozitivní, následuje screeningová kolonoskopie. Je i možnost objednat se k tomuto vyšetření do specializovaného centra.

Preventivní vyšetření k odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku hradí pojišťovny lidem od 55 let, od července se hranice pro hrazenou kolonoskopii posune na 50 let.

„Podle návodu, který je přiložen v poštovní zásilce, si v pohodlí domova odeberete vzorek stolice a pak jej bezplatně spolu s několika podepsanými dokumenty pošlete v přiložené obálce do specializované laboratoře, která vzorek vyhodnotí a přibližně do jednoho měsíce vám pošle výsledek,“ vysvětluje vedoucí Národního screeningového centra Karel Hejduk. Podrobnosti zveřejnilo centrum zde.

Tři tisíce lidí, kteří dostanou zítra balíček, nebudou prvními, kdo sadu na samovyšetření obdrží – začátkem roku ji ÚZIS rozeslal ve dvou vlnách sedmi tisícům lidí, zítřejší várka bude poslední. Úřad tedy celkem oslovil deset tisíc lidí, všichni jsou pojištěnci VZP.

„Je to pilotní projekt omezený na relativně malou skupinu z poměrně velké části populace, která by měla chodit na vyšetření. Řádově miliony lidí tyto možnosti nevyužívají. Primárním cílem našeho pilotního projektu, který jsme dojednali s VZP, je zjistit, jestli by tato metoda mohla mít v českém systému místo,“ vysvětluje zdravotnický statistik Ondřej Májek, který je vědeckým vedoucím Národního screeningového centra ÚZIS. Vzorky se analyzují v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, z prvních dvou vln zatím vzešly desítky pozitivních výsledků.

„Vznik rakoviny tlustého střeva a konečníku lze výrazně ovlivnit prevencí. Například omezení konzumace červeného masa a uzenin, pečených, smažených, grilovaných a uzených potravin, alkoholu a zvýšení fyzické zátěže spolu s nekouřením a dostatečným množstvím vlákniny ve stravě (konzumace ovoce, zeleniny, luštěnin, skořápkových plodů a celozrnných výrobků) snižují riziko vzniku tohoto onemocnění.“ Zdroj: ÚZIS

„Před pandemií, na začátku roku, měly desítky účastníků pozitivní výsledek na skryté krvácení do stolice. Proto jsme jim doporučili návštěvu praktického lékaře pro konzultaci dalšího postupu. Nicméně je důležité zdůraznit, že pokud je vám zjištěna přítomnost krve v odebraném vzorku stolice, tak to ještě nutně neznamená, že máte rakovinu, nebo že ji dostanete. Tento výsledek však upozorňuje na její možné riziko a je třeba s ním dále pracovat,“ říká Májek. Definitivní čísla ale přinese až finální analýza pilotního testování.

„Teď nás bude čekat vyhodnocení: podíváme se na míru účasti, náklady. Kdybychom zjistili, že náklady na jednoho člověka, kterého do systému dostaneme, jsou únosné vzhledem k tomu, kolik jsme schopni zachytit karcinomů nebo přednádorových stavů, bude nasnadě doplnit systém adresného zvaní. To znamená, že místo upomínek bychom lidem posílali i odběrové sady, aspoň jednou,“ popisuje Májek s tím, že o možnosti metodu rozšířit se bude ještě debatovat. A dodává, že k vyšetření by měli lidi nadále vybízet hlavně praktičtí lékaři nebo gynekologové na pravidelných prohlídkách.

„Čím dříve se podaří nemoc odhalit, tím větší je šance na vyléčení. Absolvování screeningu mimo jiné také šetří peníze z veřejného zdravotního pojištění, které by při pozdějším odhalení diagnózy pojišťovna vynakládala na nákladnou léčbu pacienta. Jen v roce 2018 se léčilo s diagnózou karcinomu střeva 44 tisíc klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny, která za jejich léčbu zaplatila přes dvě miliardy korun,“ připojil David Šmehlík, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR pro zdravotní péči.

Zdravotnictví

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější