Kamkoliv přijdu, pomatení lidé mě chtějí zabít. Snažím se připravit na nejhorší, říká novinářka Aro
Finská investigativní reportérka Jessikka Aro se stala celosvětovou tváří boje proti ruským dezinformátorům poté, co o nich napsala knihu. Na druhé už musela pracovat v utajení. Ačkoliv kvůli své práci zažívá každodenní šikanu, ve své knižní novince vypráví příběhy dalších lidí, kteří se také postavili prokremelským trollům.
Knihu Jessikky Aro Putinovi trollové vydal Deník N na podzim 2020. Pořídit si ji můžete v našem e-shopu.
Po vydání první knihy jste už věděla, co vás čeká. Kde jste vzala motivaci napsat druhou, Putinovy trolly?
Chtěla jsem, aby všichni věděli, co se děje lidem, kteří se snaží prokremelské propagátory odhalit. To, že o ruských dezinformátorech a jejich metodách víme, je totiž naše hlavní obrana. Ale máte pravdu, že útoky a obtěžování byly nesmírně intenzivní. Kdybych zůstala ve Finsku, knihu bych nikdy nenapsala, protože bych se tím pořád musela zabývat. A tak jsem se na čas psaní odstěhovala.
Kdo byli lidé, kteří na vás útočili?
Obyčejní lidé i profesionální trollové. Lidé, kteří si nechali vymýt mozek a vyhrožovali mi, že mě zabijí. Pronásledovali mě i fyzicky, chodili třeba na místa, kde jsem veřejně vystupovala. Musela jsem se vždycky domluvit s pořadateli, aby se je snažili nevpouštět dovnitř.
Uklidnilo se to, když jste se odstěhovala?
Fyzické ohrožování ano, ale jinak moc ne. Internet nemá žádné hranice, jak víte, takže jakmile něco vydám na téma ruských dezinformací, tyto lidi to naštve a zase mi začnou vyhrožovat. Takže kromě práce na knize jsem ještě měla starosti s jejich výhrůžkami a snahou mě zničit.
Jste z Finska, což je jedna z nejdemokratičtějších zemí v Evropě. Jste díky tomu silnější?
Jedna z nejdemokratičtějších a nejspokojenějších zemí, to máte pravdu. Je tu opravdu minimální korupce a zároveň máme velmi výkonné a nestranné soudy. O to těžší pro mě bylo pozorovat mafiánské způsoby, kterými se mi tihle proruští aktivisté mstili za to, že jsem je oznámila na policii a oni museli před soud.
Jak se vám mstili?
Vždycky když se nějaký případ šikany dostal před soud, vyhrožovali nejen mně, ale i mým svědkům. Vedli pomlouvačnou kampaň například vůči mému bývalému šéfovi v televizní stanici YLE. Chodili do soudních síní a obtěžovali novináře, kteří o mém případu informovali. Takže kamkoliv jdu, o cokoli se zajímám, vždycky nastane toto chaotické vyhrožování a pomatení lidé mě chtějí zabít.
O čem vaše kniha je?
Je v ní spousta důležitých příběhů, o nichž se musí svět dozvědět. Lidé tam popisují podobné zážitky, jako mám já, a to, jak jim z Kremlu vyhrožovali a čím kvůli tomu procházeli. Když napíšete něco negativního o ruské vládě, budete je mít za zády taky.
Na co útočí? Co jim tak leží v žaludku?
Útočí na naši svobodu slova, svobodu novinářů, svobodu vyšetřování, dokonce i na svobodu akademického výzkumu. Dělají to skrze diskreditující kampaně – poškozují reputaci běžných lidí západní společnosti. O tom je moje kniha. O lidech, kteří bojují a brání se.
Co tím sledují?
Tihle prokremelští útočníci chtějí navenek totéž co dovnitř Ruska: umlčet kritiky jejich režimu a destabilizovat všechny kolem. Vytvořit image kritiků jako nespolehlivých, nedůvěryhodných lidí a znevěrohodnit tak jejich názor na kremelskou politiku. Pro Putina jsou to strategičtí nepřátelé, a čím méně jich bude, tím lépe.
Vy jste jedním z cílů jejich útoků.
Ano, já jsem docela dobrý příklad. Na mě zaútočili proto, že jsem chtěla debatovat o hrozbě ruské informační války, tedy o trollech. Tím, že zaútočili na mě, chtěli pokračovat ve své informační válce proti západním zemím. Totéž se děje i lidem, kteří odhalují korupci ruské vlády. Pro tu je samozřejmě snazší pokračovat v korupci, když nehrozí, že ji někdo odhalí a zveřejní.
Jsou tohle jen Putinovy metody? Skončí, až on odejde?
Bohužel ne. Existovaly před ním a budou velmi pravděpodobně existovat i po něm. Nezapomínejte, že Putin je bývalý špion, který sloužil v zahraničí. Dobře ví, jak ovlivňovat společenskou debatu a názory, a tedy i politickou rovnováhu v západních zemích. To ještě umocnil sociálními sítěmi. Nejdřív si pod sebe stáhl všechna ruská média a pak i kontrolu nad sociálními sítěmi.
Jak dlouho před Putinem trollové existovali?
Už kolem roku 2005 si studenti ruské tajné služby FSB přivydělávali trollováním na internetu a špiněním opozičních politiků. Všimněte si, kolik lidí postupně přestává diskutovat na Facebooku, protože se do normální diskuse přimíchá někdo, kdo ji celou rozbije. To vás přestane bavit. A o to jde.
Trollové jsou informační snipeři
Co je v té manipulaci za ingredienci, že tak spolehlivě na lidi funguje?
Strach. Když se něčeho bojíte, jste snadněji manipulovatelní. Nejenže se dáte snadněji umlčet, ale také vás to směřuje do určitého politického spektra. Říkám jim informační snipeři. Je to přesné. Najdou si cíl, přesně na něj zamíří a začnou ho ovlivňovat.
Kolika lidí se takové ovlivnění týká?
Třeba v amerických volbách se Jevgeniji Prigožinovi a jeho trollí farmě podařilo zacílit na 126 milionů lidí. Musíme uznat, že jsou velmi efektivní a jejich metody by jim mohl závidět nejeden marketingový expert.
Spousta lidí ani neví, že jsou zmanipulovaní, že? Myslí si, že je to jejich vlastní názor.
Přesně. Poznáte je, když vám začnou vysvětlovat, že Rusko nemá žádný zájem na ovlivňování voleb jiných zemí a zasahování do politického dění. Že Rusové nemají žádné trollí farmy a ty už vůbec nešíří ruskou propagandu. Přesně toto Rusové tvrdí. Vytváří tím v západních zemích masy lidí, kteří vůbec nevěří, že ruští trollové existují. Geniální, to se jim musí nechat.
Budou Rusové v nastávajících volbách podporovat zase Donalda Trumpa, nebo by naopak pro další destabilizaci USA bylo výhodnější podpořit někoho jiného?
Myslíte třeba Bernieho Sanderse nebo Tulsi Gabbardovou? Ne, to nepotřebují. Trump bohatě plní jejich očekávání a potřeby kremelské politiky. Podívejte se, jak se mu daří oslabovat NATO a omezovat činnost úřadu ve Washingtonu, který rozhoduje o sankcích proti Moskvě. Všimněte si, že šíří tytéž konspirační teorie jako ruští trollové.
Které třeba?
Trump například opravdu zajímavou zprávu Roberta Muellera, který vyšetřoval způsoby, jimiž Rusové zasahovali do amerických voleb, označil za „demokratický hoax a lež“, tedy přesně to, co o tom tvrdili ruští konspirátoři. A to navzdory tomu, že Mueller vypsal 450 stránek investigativních důkazů, že je republikán a že ho do funkce vybral další republikán.
Proč jim v tom americké tajné služby nezabrání? To jsou trollové o tolik schopnější?
Ale oni jim v tom už jednou zabránily. Na pokyn Donalda Trumpa.
Kdy?
Během kongresových voleb v roce 2018. Trump nařídil, aby jejich síť na jeden den shodily. A shodily. Kéž by tajným nařídil, aby jejich síť shodili úplně, viďte? Ale to on nepotřebuje.
Co mají podle vás teď Američané od ruských trollů čekat?
Rusko chce takové změny režimů, které pomohou jeho mezinárodním politickým cílům. Měli bychom tlačit na naše politiky, jak lokální, tak evropské, aby nechali vyšetřovat tyto ruské operace v době, kdy se dějí. Protože když se o těchto zásazích dozvíme dva roky poté, co je provedli, je to pozdě.
Proč je to pozdě?
Protože tou dobou už je v čele nějaký hrozný prezident nebo jiný vedoucí politik. A ten nebude chtít, aby se přišlo na to, že mu do čela země, vlády nebo úřadu pomohli Rusové.
Můžeme i my ostatní dělat něco konkrétního?
O tom dlouho přemýšlím. Nezmůžeme toho moc, ale můžeme vyvíjet tlak. Například na vedení sociálních sítí. Právě ty nejvíce umožňují šíření státem sponzorovaných dezinformačních operací. A jejich šéfové dosud nebyli schopní ani ochotní to zastavit.
Na naše děti působí na Facebooku, Twitteru i YouTube ruští trollové a další extremisté, a dokud se proti tomu nepostavíme, budou v tom pokračovat. Rusové nikdy nepřestanou destabilizovat, dokud jim v tom ostatní nezabrání. Chtějí nabourat naše komunity, proto je musíme posilovat.
Degradují mě jako ženu
Jak se vy osobně chráníte, abyste mohla vést aspoň nějaký normální život?
V mém případě je to těžké, protože jako novinářka jsem dost veřejná osoba a nemůžu si prostě změnit jméno a být mimo radar, jak se říká. Musím se s tím prostě nějak poprat. Takže žádám o pomoc policii, zapojuju kolegy a nadřízené, dávám si na sebe pozor.
Jak si dáváte pozor? Pořád se ohlížíte, měníte si často hesla, nebo jak?
To nejtěžší pro mě asi je, že podle policie mi hrozí spontánní výbuchy násilí. Takže si musím dát opravdu velký pozor, abych nebyla v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Jsou lidé, kteří si přečetli něco na Facebooku a myslí si, že když mi ublíží, něčemu tím pomohou.
Na veřejných místech se vždy dívám, kde jsou skryté kamery, aby v případě, že se mi něco stane, to bylo aspoň natočené. Omezila jsem místa, kam si dovolím jít. Mám stalkery, kteří mě pronásledují všude, kde mám veřejné vystoupení. Podávám na různé lidi návrhy na zákaz přiblížení.
Můžete třeba jít s kamarády ven na piknik, zahrát si plážový volejbal?
Spíš ne. Hodně pečlivě zvažuju, jestli někam jít, a velmi jsem omezila počet míst, kam chodím.
Psychologicky se sebou nějak pracujete?
Snažím se vždycky připravit na nejhorší. Smířila jsem se s tím, že ta šikana možná nikdy neskončí. Můžu ale změnit, jak s tím pracuju a jak na to pohlížím, aby mě to neponičilo. Chráním sama sebe a to, kdo jsem, nedávám veřejně najevo.
Rozumím. Přijala jste zenbuddhismus.
Kéž by. Ale vlastně trochu ano. Moc mi pomohla rada jedné mé kolegyně, která mi řekla: „Pamatuj si, že jejich útoky nemíří na tebe osobně, ale na práci, kterou děláš.“ Z toho mi vychází, že by ty útoky byly stejné na kohokoli jiného, kdo by dělal stejnou věc.
Říkám si, že ať už to v Rusku dělá kdokoliv, ti lidé mají opravdu hodně blbou práci. A z té své trollí kanceláře taky jdou někdy domů a nemyslí na mě. Tak proč bych měla já ve svém soukromém čase myslet na ně?
Máte někdy těžké chvíle?
To víte, že mám. Mám těžké dny, mám těžké noci, hodiny, kdy si říkám, proč se mi to proboha stalo a děje.
Kdy vás někdo napadl naposledy?
Je to pár týdnů. Jen na mě něco pokřikovali. Intenzita útoků se odvíjí podle toho, jestli zrovna něco vydám nebo jsem součástí nějakého soudního řízení. Když nejsem veřejně vidět, útoky ustupují.
Měl na to nějaký vliv koronavirus?
Ano, hodně to utlumil.
Jak si to vysvětlujete?
Mají teď jiné starosti. Taky jim jako všem hrozí, že se nakazí, a tak mě pustili ze zřetele. Ne úplně, ale částečně ano.
Jsou ty útoky jiné, protože jste žena?
Samozřejmě. Jsou velmi sexistické. Hodně se soustředí na můj vzhled, degradují mě jako ženu, snaží se mě prezentovat jako prostitutku amerických zájmů a sexuální agentku amerických tajných služeb.
Některé výpady jsou opravdu odporné, vypisují do detailů, jak mě chtějí znásilnit a zabít zároveň. Na to existuje několik akademických výzkumů, že na ženy se vždy útočí silněji, agresivněji, nenávistněji a sexualizovaně.
Křest N: Czechy. To nevymyslíš.
Zveme vás na křest knihy Czechy. To nevymyslíš. Polský autor nám ukazuje naši zemi tak, jak my ji nikdy vidět nedokážeme – zvenčí, přitom zasvěceně, s velkou znalostí faktů a s láskou.
S autorem knižní novinky Edice N Aleksanderem Kaczorowskim si v úterý 16. dubna od 19 hodin v Knihovně Václava Havla bude povídat vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský nejen o knize, ale také o vztahu Poláků a Čechů, o podobnostech a rozdílech mezi dvěma blízkými, ale občas dramaticky odlišnými sousedními zeměmi.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
