Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Uhlí by se přestalo spalovat okamžitě, kdybychom platili skutečnou cenu uhlíku

Oceánograf a klimatolog Stefan Rahmstorf. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Oceánograf a klimatolog Stefan Rahmstorf. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Do Prahy přijel v půli března na filmový festival Jeden svět, aby debatoval o klimatické změně. Týž den ale vláda kvůli šíření koronaviru zakázala větší akce. Skončil celý festival a padla i jeho přednáška. Rozhovor s oceánografem a klimatologem Stefanem Rahmstorfem, který odborně radí Gretě Thunbergové, se uskutečnil v předvečer blížící se paniky z postupující epidemie.

V Česku máme první nakažené, jejich počet ale rychle roste. Lidé se učí nepodávat si ruce, držet si odstup. A ze zahraničí přicházejí děsivé zprávy o postupu nemoci. Proč je důležité mluvit o změně klimatu v dnešní době, kdy se šíří koronavirová epidemie?

Klimatická krize je také velmi vážná krize, jen se odehrává v jiném časovém měřítku. Existují ale odhady, kolik úmrtí je způsobeno změnou klimatu – pohybují se v řádu několika stovek tisíc ročně. A když se zamyslíte nad dopadem spalování fosilních paliv trochu šířeji, Světová zdravotnická organizace odhaduje ročně 4,2 milionu úmrtí způsobených znečištěným ovzduším, což jde do značné míry na vrub fosilních paliv. Koronavirus může podle nejhorších scénářů přinést miliony mrtvých, tolik je ale obětí znečištěného ovzduší každý rok. To je pádný důvod k přechodu k čistému energetickému systému.

Dalším důvodem, proč mluvit o klimatické krizi právě během pandemie koronaviru, je skutečnost, že mnoho vlád nyní utrácí veřejné peníze na podporu ekonomiky, protože čelíme recesi. Stejně jako při finanční krizí v roce 2008.

Vy jste v té době byl členem poradního týmu jmenovaného německou vládou…

Ano, politikům jsme doporučili, aby v rámci záchranného balíčku pro zmírnění dopadů finanční krize vložili peníze do zelených a udržitelných investic. Pro budoucnost je něco takového potřebné, proč to tedy neprovést, když je vláda během finanční krize ochotná utrácet spoustu peněz. Místo toho vyplatili prémie (šrotovné, pozn. red.) těm, kteří odevzdali své staré auto a koupili si nové. Zkrátka druh podpory automobilového průmyslu s absolutně nulovým nebo skutečně negativním dopadem na emise. Lidé tak znovu investovali do vozidel na fosilní paliva, která vydrží dvacet let a zpomalí přechod k udržitelnosti.

Takže teď, stejně jako při minulé krizi moje hlavní výzva k vládám zní:

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější