Deník N

Pod stůl, do rámu dveří, nebo rychle na ulici? Jak se Peru učí z nejhoršího zemětřesení, které zabilo i Čechoslováky

Socha na hřbitově a čtyři palmy byly to jediné, co zbylo v peruánském Yungay po zemětřesení z 31. 5. 1970. Foto: USGC
Socha na hřbitově a čtyři palmy byly to jediné, co zbylo v peruánském Yungay po zemětřesení z 31. 5. 1970. Foto: USGC

50 let od nejhoršího peruánského zemětřesení, které pohřbilo i československou horolezeckou výpravu pod Huascaránem: Katastrofa zabila tehdy na 70 tisíc lidí i kvůli nulové prevenci. Jak je andský stát na ničivé otřesy připraven dnes?

Zemětřesení, které kvůli nešťastné československé horolezecké výpravě zůstalo i v české kolektivní paměti, je pro jihoamerické Peru mementem.

Žádné jiné přírodní neštěstí v tomto seismicky velmi aktivním koutě planety po sobě nezanechalo tolik obětí jako 45 vteřin trvající otřesy o magnitudu 7,9, které zasáhly celou střední část republiky a nejničivější dopad měly v provincii Ancash.

Mimo jiné utrhly velkou část masivu nejvyšší peruánské hory Huascarán.

Obří lavina, jejíž rychlost místy dosáhla až 500 kilometrů v hodině, zcela zavalila městečko Yungay a pohřbila pod sebou 25 tisíc lidí. Přežilo jen několik desítek lidí, kteří se právě nacházeli paradoxně na hřbitově, který je dodnes umístěn na kopci pod velkou sochou rozpaženého Ježíše Krista.

Yungay Viejo (staré Yungay, 2500 m. n. m.) na fotce z roku 2008 z kopce, na němž se nachází hřbitov, s vyobrazením, odkud se z Huascaránu (6768 m. n. m.) přiřítila a jakou oblast zasypala lavina při zemětřesení 31. 5. 1970. Foto: Uwebart, GNU, CC BY-SA 3.0

Dohromady bylo mrtvých v celém Peru nejméně 70 tisíc, i když jiné odhady míří až ke 100 tisícům. V globálním žebříčku zemětřesení s největším počtem obětí se řadí na 27. až 31. příčku.

Smůlovatá výprava československých horolezců

Latinská Amerika

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější