Deník N

Krvavý Bronx vrací brněnské čtvrti paměť

Foto: Druhé město / Host
Foto: Druhé město / Host

V roce 2016 vydal Pavel Mandys sbírku pražské noir povídky Praha noir a odpověď z jihu Moravy na sebe nenechala dlouho čekat. V povídkovém souboru Krvavý Bronx, který vyšel letos na Velký knižní čtvrtek, se kmenoví autoři nakladatelství Druhé město a Host snaží najít paměť brněnské čtvrti, která následkem dějinných událostí téměř jako by neexistovala.

Není to nicméně poprvé, co se někdo rozhodl literárně zpracovat tu část moravské metropole, která zřejmě fascinuje svou historií, stejně jako sociálním původem. Brněnskou vyloučenou lokalitu Cejl, často po americku nazývanou Bronx, před třemi lety zpracoval již netradiční průvodce Brnox vzniklý pod vedením Kateřiny Šedé, v němž je představována prostřednictvím rozhovorů, reportáží a dalších textových i obrazových materiálů a který obdržel Literu za publicistiku v roce 2017.

Povídkový soubor Krvavý Bronx vznikl podle slov editora, majitele brněnského nakladatelství Druhé město Martina Reinera na popud jednoho z autorů Michala Konečného, který přišel s nápadem „udělat knihu příběhů vytvořených na základě novinových článků z druhé poloviny devatenáctého století“. Nakladatelství Host vstoupilo do hry téměř jako logický hráč – od roku 2005 sídlí v ulici Radlas, tedy právě v srdci brněnského Cejlu. Každé ze zmíněných nakladatelství pak vybralo poloviční díl autorů. Najdeme tu tato jména: Irena Dousková, Kateřina Tučková, Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Dora Kaprálová, Petra Dvořáková, Petra Soukupová, Ludvík Němec, Martin Reiner, Michal Konečný, Štěpán Kučera, Michal Sýkora, Jan Němec, Petr Stančík, Ondřej Hübl a Václav Kahuda.

Jak píše Michal Konečný v úvodním pojednání o životě v Cejlu, největší budovou byla

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější