Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Lavina ledu a kamení pohřbila před půlstoletím i Čechoslováky. Vysněný cíl splnili až jejich následovníci

Dobová fotografie základního tábora horolezců v roce 1970. Foto: archiv Libora Duška
Dobová fotografie základního tábora horolezců v roce 1970. Foto: archiv Libora Duška

Před padesáti lety se československá expedice chystala na prvovýstup v Bílých Kordillerách, patnáct horolezců se však už domů nikdy nevrátilo. Oblast pod nejvyšší peruánskou horou Huascaránem totiž po zemětřesení smetla lavina, která zabila desítky tisíc lidí. Premiérový výstup se povedl po půlstoletí až Marku Holečkovi a Radoslavu Grohovi. O příběhu obou expedic vznikl film Boys 1970, který čeká na podzim premiéra.

Jednatřicátého května 1970 udeřilo na severu Peru velké zemětřesení. Otřesy hluboko pod povrchem poblíž pobřeží Tichého oceánu zasáhly také nejvyšší peruánskou horu Huascarán, ze které se utrhla obrovská lavina plná ledu, kamení a bláta. Čechoslováci neměli šanci uniknout a nikdo z nich nepřežil.

Mezi horolezci se traduje, že první myšlenky na expedici do neznámých hor za Atlantikem se objevily během prvního ročníku Jizerské padesátky v lednu 1968. Členové libereckého oddílu TJ Lokomotiva, kteří slavný závod založili (od roku 1971 se jede právě na počest patnácti účastníků expedice z Peru), tehdy trénovali na běžkách na horolezeckou sezonu. Konkrétní plány začal dávat dohromady na konci téhož roku Bohumil Nejedlo.

Parta lezců měla původně odletět na Aljašku. Režim ale nakonec cestu do Spojených států – pouhé dva roky po srpnové okupaci Československa – zakázal. Místo nejvyšší severoamerické hory Mount McKinley se tak skupina

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko, Sport

V tomto okamžiku nejčtenější