Deník N

Smartwings přispěly ke zničení ČSA a teď chtějí pomoc od státu, říká letecký manažer Sedlacký

Letecký manažer Martin Sedlacký. Foto: Archiv Martina Sedlackého
Letecký manažer Martin Sedlacký. Foto: Archiv Martina Sedlackého

Slovenský manažer Martin Sedlacký pracoval osm let jako provozní ředitel lotyšské národní aerolinky Air Baltic. Společnost nyní opouští v době, kdy letecký průmysl kvůli koronavirové krizi čelí jedné z nejtěžších zkoušek ve své historii. Rozhovor s ním pořídil slovenský Denník N.

Poradce a bývalý provozní ředitel aerolinek s 38 letadly Air Baltic Martin Sedlacký mluví o tom, jak krize zasáhne civilní letectví na celém světě. Zda bychom si měli koupit letenky hned, jestli dokáží aerolinky zajistit letadla proti šíření virů, jak vypadá státní podpora aerolinkám a zda je spravedlivá.

Všichni vnímáme, že letecký průmysl se kvůli koronaviru dostal do velkých problémů. Je to opravdu tak špatné?

Je to největší krize letectví v historii. Minimálně na několik let se sníží poptávka po létání a změní se celková struktura tohoto byznysu. Mnoho lidí si nyní zvyklo na práci z domu a videohovory. Zvyky přetrvávají dost dlouho. Mnozí zjistí, že létat pro ně není až tak nezbytné a mnoho setkání zvládnou i jinak než osobně. Druhý segment je volnočasový. Mnoho lidí se bude bát cestovat, budou přetrvávat různá hygienická opatření, a navíc podraží letenky.

Zkrachují v Evropě některé aerolinky?

Určitě ano.

Které by mohly mít největší problémy a být nejblíže ke krachu?

Dlouho se hovoří o Norwegian Air. To by mohl být jeden z největších případů. Jsou velcí a problémy mají dlouho. Problémy mají ale všechny aerolinky a zcela bez výjimky – větší i menší. Pokud by státy nepomohly tradičním společnostem, klekla by většina z nich. Ve velkých problémech jsou všechny velké letecké skupiny.

Státní podpora leteckým společnostem byla v minulosti omezena a velmi striktně regulována pravidly EU. Jak funguje teď?

Pravidla se dost uvolnila. Podpora byla předtím víceméně zakázána, pokud jste neměli restrukturalizační plán schválený Evropskou komisí, a navíc mohla být poskytnuta jen jednou za deset let. Náš Air Baltic dostal nyní například příslib od lotyšské vlády na pomoc za 250 milionů eur v různých formách. V minulosti byl problém diskutovat o deseti, dvaceti, třiceti milionech, teď je ta pomoc bezprecedentní.

Bude to na záchranu aerolinek stačit a je to férové?

Aerolinky z jisté části opravdu potřebují kompenzovat zásah vyšší moci – koronavirové krize. Některé ale měly problémy už předtím a nyní dost zneužívají situace k tomu, aby za ně státy řešily problémy z minulosti.

Takže se jen vymlouvají na dopady covidu-19?

Přesně tak. Leteckých společností, které přežívaly z roku na rok a likvidovaly je vlastní náklady, je více. Tyto dva měsíce nebyly letní a nešlo tedy o období, kdy se vydělávají velké peníze. Šlo o poměrně slabé měsíce. Dělali jsme si v Air Baltic simulaci a vyšlo nám, že když se nelétá v únoru, který je s listopadem pro letectví nejslabším měsícem v roce, máte z něj stejný hospodářský výsledek, jako kdybyste létali.

Březen a duben jsou už lepší. Peníze se však vydělávají od května do září. Takže když některé z aerolinek říkají, že musí zavřít, protože se nelétalo od konce února do konce dubna, je to nesmysl. Každý totiž musí mít finanční rezervu, aby zvládl slabší měsíce v roce. Týká se to například českých aerolinek Smartwings.

Ty chce český stát buď zachraňovat finanční injekcí, nebo tak, že v nich odkoupí podíl.

Ano. Jde o soukromou firmu, která z mého pohledu přispěla ke zničení ČSA a ze které se dlouhá

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Doprava

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější