Hongkong, jak jsme ho znali, je mrtvý. Komunistická strana Číny tasí chytřejší zbraň než armádu: zákon o státní bezpečnosti
Demokracie není ozdoba, ale oříšek a úkolem lidu je ho rozlousknout – slova čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Strana, kterou Si řídí, teď jeden takový oříšek rozlouskla. Nebo aspoň nakřápla: otevřeně porušila garantovanou autonomii Hongkongu a vnutila městu svůj zákon o státní bezpečnosti. Je to konec Hongkongu, jak jsme ho znali. Co udělá koronavirem sužovaný svět?
„Čínský styl demokracie funguje,“ oznámila včerejší čtvrtá strana Lidového deníku (Žen-min ž-’pao), ústředního listu Komunistické strany Číny a vůdčích novin v Číně. „Demokratické strany, průmyslově-obchodní federace i nestranický lid si neochvějně přejí stanout pospolu a pracovat ruku v ruce s KS Číny… Způsoby, jak demokratickou politiku uskutečňovat, jsou bohaté a pestré.“
Článek opěvuje postup Číny proti koronavirové epidemii, sjednocený „politickými výhodami (systému) pod vedením KS Číny a institucionálními výhodami socialismu s čínskými rysy“.
Oříšek demokracie na Dvou schůzích
Máloco podle něj tyto „institucionální výhody“ ukazuje tak dobře jako včera zahájené Dvě schůze (Liang-chuej): výroční sjezd Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) a Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS).
Všečínské shromáždění v Číně vystupuje jako zákonodárný parlament, poradní shromáždění jako jeho konzultant. A jejich souběžné výroční zasedání je nejdůležitější událostí čínského politického roku, protože „rozhoduje“ o vládou předložené politice a spolu s ní o dalším směřování republiky.
Rozdíl mezi demokratickým parlamentem a lidově demokratickým parlamentem v podání Čínské lidové republiky je, že čínští zástupci lidu rozhodují jen formálně. Skutečná rozhodnutí dělá vládní strana, jediná držitelka moci v zemi, a dělá je dávno před Dvěma schůzemi.
Obě instituce, všečínské shromáždění i to poradní, tak fungují v podstatě jen jako fasáda absolutistické vlády komunistické strany. I proto se čínskému parlamentu přezdívá „gumové razítko“ – vládou předložený zákon nikdy neodmítá.
Ale to se v Lidovém deníku nedozvíte. Místo toho se v jeho včerejší oslavě Dvou schůzí dočtete:
