A jak bylo za korony vám? Jako ženě, když zůstane doma s dětmi

Ve slovenské televizi běží už několik týdnů reklamní spot. Podmanivý hlas se v něm ptá: „Kdo by byl řekl, že nám jednou bude scházet ranní vstávání do práce?“ Nečeká na odpověď a dál před obrázky prázdných kanceláří popisuje, jak šéfům chybějí zaměstnanci a ti si zase chybějí navzájem.

Na tu řečnickou otázku se ale dá docela dobře odpovědět. Ženy jsou ty, které by v mnoha případech dokázaly říct, jak může chybět práce, kolegové, setkávání, společnost. Obvykle se jich na to ale nikdo neptá.

Dva měsíce nařízené izolace daly vzniknout tunám podobných spotů, reportáží, textů. Velká část z nich popisuje těžkosti s domácí výukou, stýskání po příbuzných i po obyčejném posezení v hospodě s přáteli. Všechny poukazují na to, jak výjimečná je situace, kterou jsme v posledních týdnech zažívali.

Intenzitou rozhodně, charakterem ale nikoliv. Izolaci a povinnosti, které v posledních měsících mnohé tak trápily, zažívají v mírnější formě statisíce žen i celá léta, aniž tomu někdo věnuje větší pozornost.

Je to možné. Ale jen teoreticky

V závislosti na generaci, ke které patří, se pro mateřství rozhodne něco mezi 80 až 95 procenty žen. A i kdybych brali jen ženy narozené mezi lety 1982 až 1986, mezi nimiž statistický úřad očekává až 18 procent bezdětných, pořád si zkušeností s mateřstvím projde většina žen a více než 40 procent celé české populace.

Stěhování do měst (nebo i na předměstí), život v menších samostatných domácnostech, pracující prarodiče a nedostupnost péče pro malé děti přitom udělaly z mateřství často osamělou zkušenost.

V číslech není snadné izolaci žen vyjádřit, řada textů v ženských médiích, příspěvků na diskusních fórech i závěrečných prací na téma izolace během mateřství naznačuje, že jde o častý jev.

Přečtěte si také

Řekni, kde ty ženy jsou?

Pokud se mnoha lidem v uplynulých týdnech stýskalo po práci, je to proto, že