Deník N

Korejci jsou na roušky zvyklí, nosí je bez reptání. Už řadu let

Typický obrázek ze soulské veřejné dopravy. Foto: Markéta Balková, Deník N
Typický obrázek ze soulské veřejné dopravy. Foto: Markéta Balková, Deník N

Jihokorejský deník Markéty Balkové: Jako mnoho dalších lidí tady v Soulu ráno, hned po probuzení, kontroluji mobil. Ještě loni na jaře – tehdy jsem byla doma s právě narozeným potomkem – jsem nejdřív otevřela aplikaci AirVisual, která informuje o stavu znečištění ovzduší v reálném čase. Pokud v noci sprchlo nebo foukal vítr správným směrem, měli jsme štěstí: můžeme jít ven! Často ale aplikace zobrazovala obličej schovaný za rouškou nebo rovnou plynovou maskou a upozorňovala na vysoký objem prachu a jiných škodlivých částic ve vzduchu.

Procházka venku tak nepřicházela v úvahu – někdy jen jeden den, někdy i týden. Při dlouhotrvajícím smogu posílala soulská administrativa varovné textové zprávy, většinou vyzývající občany k nošení roušek se speciálním filtrem nebo informující o omezení automobilového provozu v centru města.

Kvalita vzduchu se postupně zhoršuje, říkali mi známí, ale radikálnímu řešení se vláda brání, protože by znamenalo zásadně omezit činnost obřích konglomerátů, chaebols, kterým Korea vděčí za ohromný ekonomický pokrok země během posledních dekád. Nechápala jsem toleranci Korejců vůči nezdravému ovzduší a zároveň obdivovala jejich vynalézavost, která snad každou nevýhodu obrátí v ekonomickou příležitost: Na procházku s kočárkem? Nejlépe se speciálním průhledným překrytem kočárku a přenosnou čističkou vzduchu. Neměli bychom jít na hřiště? Děti si mohou hrát v mnoha bohatě vybavených zastřešených dětských kavárnách.

I v těchto dnech posílá korejská administrativa textové zprávy několikrát denně, často také vyzývající k nošení roušek, ale hlavně informující o pohybu nakažených osob. Místo aplikace AirVisual pak přirozeně zabrousím na CoronaMap. Na konci února telefon nepřestával varovně bzučet: epidemie v Koreji se rozjela naplno a počet infikovaných osob tady byl po Číně zdaleka největší na světě, kolem osmi tisíc, s až tisícovkou nových nákaz denně. Jak nicotně dnes působí tahle čísla ve srovnání se situací v jiných zemích! Jen dva měsíce nato byl navíc denní „přírůstek“ prakticky nulový a nemoci podlehlo dodnes něco přes 260 osob.

Navštivte nás, jsme vydezinfikovaní

„Soul nakonec není tak špatné místo k životu, co?“ popíchl mě nedávno v e-mailu kamarád, který je už skoro čtyři měsíce zavřený ve svém bytě na vylidněném Manhattanu. A já mu musela dát za pravdu. Dvě města s podobným počtem obyvatel by v těchto dnech nemohla vypadat rozdílněji. Díky unikátnímu způsobu boje s virovou nákazou, založeném na

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější