Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Lekce moderních dějin s Vojtěchem Filipem. Rozebíráme jeho výroky o historii

Kresba: Petr Polák pro Deník N
Kresba: Petr Polák pro Deník N

Předseda komunistů a první místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip se v posledních dnech dopustil řady výroků týkajících se moderní české historie. Deník N je podrobil zkoumání. Lídr strany, která drží u moci vládu Andreje Babiše, je často na štíru s pravdou.

Když někdo říká, že má na historii jiný pohled – a přednáší podobné argumenty jako Vojtěch Filip –, už zpravidla nedodává, že onen jiný pohled je utvořen na základě nesvobodné práce historiků v období, které českoslovenští komunisté zahájili brutálním terorem vůči obyvatelstvu vlastní země.

Historici tehdy, stejně jako historici polistopadoví, pracovali s fakty. Komunistický režim jim ale notně omezil možnosti, jak je interpretovat. Například v roce 1951, tedy v době politických procesů se skutečnými i domnělými odpůrci režimu, komunisté výslovně označovali osvobození menší části Československa americkou armádou za okupaci.

Šéf českých komunistů v posledních dnech o historii mluvil hodně. Pojďme se tedy podívat, jak jsou jeho výroky podložené.

„Vycházím (…) z toho, co napsal Jaroslav Hašek ve své známé knize Velitelem města Bugulmy, prostě ta historie není jednobarevná a já jsem se v tom rozhovoru vyjádřil jenom k tomu, že se nedivím, že některá města nechtějí postavit památník našim legionářům, protože měla historicky špatnou zkušenost,“ prohlásil Vojtěch Filip v Událostech, komentářích.

Mluvil přitom o svém výroku na adresu československých legií, který pronesl pro zpravodajský web ruské armády Krasnaja zvezda. V něm oceňoval, že ruská vláda nenutí místní úřady budovat pomníky „těm českým legionářům, kteří nikoho v Rusku neosvobodili a neučinili nic pro nejskvělejší socialistickou revoluci minulého století“.

  • Kniha, na niž se Filip odvolává jako na historický zdroj, je na internetu k dohledání. Nejde o odbornou publikaci, ale o beletrii, v níž autor ich-formou popisuje krátké období, kdy se ve službách sovětských bolševiků podílel na vládě ve zmíněném městě v Tatarstánu (a v němž mimochodem památník legionářům stojí). O československých legiích Hašek v knize nepíše. Filip má pravdu, že legie

    Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější