Deník N

Notes: Kdo je tady promořený, proč Trump koketuje s psychózou a kterým komunistickým přátelům to sluší před čínskou krajinkou

Ilustrační foto: Deník N
Ilustrační foto: Deník N

Vydali jsme se po stopách jihočeských testů na koronavirus a zjišťovali, co znamená „tichá procedura“ à la úřad Miloše Zemana. K tomu přidáváme léčbu Donalda Trumpa z kategorie „Tohle doma nezkoušejte!“, boj o Smartwings a Dukovany a také komunisty, kteří „rádi pomáhají“. A celé to pěkně po čínsku zapijeme horkou vodou. Vítejte u Notesu; dnešní dílnou Deníku N provází Magdalena Slezáková.

Den Deníku N

„Ty testy nedělám já doma v obýváku.“ Až se zas u nás bude vybírat slovo roku, měla bych jednoho horkého kandidáta: promořenost. Existují sice i hezčí slova, ale málokteré tak vystihuje horečnou snahu světa porozumět koronavirovému nebezpečí. I proto koncem minulého týdne vzbudila velkou pozornost zpráva, že nákaza v České republice může být daleko rozšířenější, než ukázalo předchozí plošné testování. V Jihočeském kraji provedené testy prý nasvědčují, že protilátky po prodělané koronavirové infekci má v krvi každý dvacátý Čech.

Ve skutečnosti je to zřejmě celé jinak, jak už pro Deník N vysvětlil lékař a klinický farmakolog Jan Strojil. Na některé otázky však neodpovídá. Tak například: odkud se jihočeské testování vzalo? Kdo za ním stojí a kdo ho zaplatil? A jak to celé souvisí s krajskými volbami, které se rychle blíží? To všechno vám vysvětlí článek Adély Skoupé a Jana Tvrdoně.

A rozhodně si k němu přidejte jejich rozhovor s krajským zastupitelem za ODS a lékařem Martinem Kubou, který v testování sehrál velkou roli. O „bombastické výsledky“ prý nestojí a stýská si na touhu novinových editorů po senzaci. Ale samotné testy hájí. Prováděli je zkušení odborníci, ne on „doma v obýváku“, a výsledky mají posloužit hlubšímu poznání: „Můžete mi tvrdit, že jsem si to vymyslel kvůli kampani. Já jsem si to vymyslel proto, abychom v Jižních Čechách co nejvíc věděli, jak to je.“

Riziko psychózy? Trump „nemá co ztratit“. Jsou naopak lidé, kteří dobře „vědí, jak to je“, a neváhají se o to pravidelně dělit se světem. Ano, řeč je o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ten poslední dobou slýchá „spoustu dobrých zpráv“ o solidní ochraně před koronavirem. Před časem vkládal naděje do dezinfekce, kterou by možná šlo vstřikovat do žil. Teď je jeho favoritem hydroxychlorochin.

Známé antimalarikum se kromě léčby malárie používá i proti lupusu nebo artritidě, ale vždycky u toho bliká pomyslný vykřičník kvůli velmi nebezpečným vedlejším účinkům. Zkoumá se jeho účinnost také proti covid-19, ale vědci varují, že pro jeho užívání zatím nemluví žádný důkaz a riziko, jemuž se potenciální uživatel vystavuje, je obrovské: hrozí srdeční kolaps nebo akutní psychóza, a v důsledku obojího i smrt.

Trump je ovšem podle svých slov „v první linii“ a lék bere „zhruba dva týdny“, protože „nemá co ztratit“. Zatím je prý „v pořádku, a pokud nebudu, tak vám řeknu“. Nemilé je, že prezident jde některým Američanům příkladem, jak dokázala nedávná tragédie manželského páru z Arizony. Z koronaviru vystrašený pár po prezidentově tiskové konferenci vypil přípravek na čištění rybího akvárka v domnění, že jde o hydroxychlorochin; přežila jen manželka.

Když Trump oťukával nitrožilní aplikaci dezinfekce, označili ho za „idiota“. Jaké reakce sklidilo prezidentovo nynější dobrodružství s antimalarikem, zjistíte v článku Jany Ciglerové. Malá nápověda: servítky si nebraly ani jinak Trumpovi nakloněné Fox News.

A kromě toho:

Záhada nového šéfa Nejvyššího soudu. Prezident Miloš Zeman zítra na deset let slavnostně jmenuje… nevíme koho. Ba co víc, nástupce Pavla Šámala „vůbec nezná“ ani ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Prezidentovi prý doporučila jiného kandidáta, a co se děje teď, je Zemanova zodpovědnost, odtušila ministryně na dotaz Deníku N. Hradní mluvčí podal objasnění, že „tichá procedura“ zaručí „důstojný průběh“ a ochranu před „nechutnými útoky“. Další kapitolu obsáhlé ságy jménem Pražský hrad shrnuje Hanka Mazancová.

Komunistům to před čínskou krajinkou sluší i s rouškami na tvářích, ukázala společná fotografie předsedy KSČM Vojtěcha Filipa a velvyslance ČLR v Praze Čang Ťien-mina. Ambasáda darovala tisíce roušek a ochranných brýlí českému ministerstvu vnitra, ale nezapomněla ani na spřátelené české komunisty, protože „ráda pomáhá“. Inu, jak stojí ve zprávě Jakuba Zelenky a Prokopa Vodrážky: „Již dříve čínské firmy obdarovaly své české partnery.“

Zdravotnické pomůcky pro komunisty. Reprofoto: Facebook KSČM

Boj o charterové aerolinky Smartwings nabírá na obrátkách (na rozdíl od jejich koronavirem zdevastovaného byznysu). Smartwings prosí o podporu pod heslem „Neberte nám křídla“, které teď na Facebooku propaguje záhadná iniciativa Chceme českou aerolinku!. Kdo za ní stojí a jaký osud Smartwings čeká, zjišťoval Michal Tomeš.

A kdo dostaví Dukovany? Největší zakázka za poslední desetiletí přidělává vrásky české politické opozici. Té se nelíbí, že se s ní vláda nepodělila o smlouvy, které k budoucnosti obřího tendru chystá. Od zjištění Deníku N z minulého týdne (Vláda schválila tajný dokument, který může z dostavby Dukovan vyřadit Rusko a Čínu) téma pro Lukáše Prchala a Jana Pavce, kteří ho rozebrali také v našem podcastu Studio N s Filipem Titlbachem.

„Mám zas z hokeje radost,“ říká v rozhovoru s Davidem Janeczkem český hokejista s ruskými kořeny Dmitrij Jaškin. Zásluhu na tom má jeho úspěšné angažmá v Rusku, díky němuž ho tento týden vyhlásili nejužitečnějším hráčem celé KHL. Jak se mu žije v Moskvě a může teď, když hlavní město svírá pandemie, vůbec trénovat? Velmi zajímavé povídání doporučuji i čtenářům, kteří v hokeji mají tak trochu hokej – otestováno na vlastní oči.

O čem vypráví Smrtholka. Velmi zajímavé čtení je i povídání Petra Frinty s hvězdou nejmladší generace českých spisovatelů Lucií Faulerovou. Její první román nominovali na Magnesii Literu, ale teď se narodila Smrtholka, jejíž vyprávění vás dokáže svést z cesty. „Zajímá mě nespolehlivost jako projev sebeklamu, lidské obranné mechanismy jsou moje lahůdka,“ říká Faulerová a přidává srovnání života u nás a v Kalifornii. Krásný rozhovor.

Zítra v tištěném Deníku N:

  • Z peněz, které ministerstvo vnitra dalo za nákup ochranných zdravotnických pomůcek, zbylo českým firmám jen jedno procento: 99 % putovalo do Číny
  • „Omluvte se Číně a poděkujte!“ Agresivní nacionalismus se nám vymstí, varují čínští experti
  • Česká inspirace: Z frustrace po Zemanově výhře začali dělat lavičky
  • Šéfka brněnského diagnostického ústavu v době nouzového stavu vyhazuje podřízené
  • Vědecká iniciativa anticovid-19 předvedla první detailní model popisující chování jednotlivců v celém okresním městě
  • Genderová studia u mnohých vzbuzují pohrdavý úsměv, jenže v některých případech jde o život
  • Odsíření elektráren by dnes neprošlo: Z odporu proti ekologickým opatřením, která mají pomoci zabránit klimatické katastrofě, se stala ideologie
  • Česká detektivka má víc Watsonů než Holmesů: nová kniha přináší první domácí dějiny detektivního žánru

Letem světem

Další kapitolu má také kauza kolem předsedy Senátu ČR a Tchaj-wanu. Odpověď Deníku N na výhrůžky ze strany hradního kancléře Mynáře jste už možná zaznamenali; teď nynější předseda Senátu Miloš Vystrčil oznámil, že ho čínská ambasáda chtěla odradit od gratulace znovuzvolené tchajwanské prezidentce Cchaj Jing-wen. Vystrčil nevyloučil cestu na Tchaj-wan, kterou měl v plánu už jeho zesnulý předchůdce Jaroslav Kubera.

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu. Ústavní soud zamítl stížnost dcery posledního šlechtického majitele Kristiny Colloredo-Mansfeldové, informovala dnes ČTK. Spor s řadou zvratů trval skoro 30 let.

A když už byla řeč o hokeji, Zdeněk Bakala s americko-ruským finančníkem Gregorym Figerem koupili švýcarský hokejový klub HC Lausanne. Mezi akcionáři má být i Petr Svoboda, který strávil v NHL 16 let a s národním týmem vyhrál na olympiádě v Naganu.

Policisté v Demokratické republice Kongo zakročili proti separatistické křesťanské sektě tak, že zemřelo 55 lidí, píše Reuters. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch tím „porušili mezinárodní standardy použití síly a způsobili krveprolití“. Z údajné viny na ještě mnohem horším krveprolití se teď před pařížským soudem bude zpovídat čtyřiaosmdesátiletý Felicien Kabuga, který je podezřelý z financování genocidy ve Rwandě.

Dobrou zprávu máme na závěr alespoň z Číny. Maličkého Mao Jina v roce 1988 unesli: stačilo, aby ho otec na chviličku spustil z očí, když chladil horkou vodu na pití, a batole bylo pryč. Zoufalí rodiče syna léta hledali po celé zemi, ale pátrání bylo marné. Mao Jinově matce se podařilo vypátrat celkem 29 ztracených dětí jiných rodičů, ale sama neměla štěstí.

Teprve teď, po neuvěřitelných 32 letech, policie manžele upozornila, že dostala tip na jistého muže, který v roce 1988 prodal dvouletého chlapečka bezdětnému páru. Za dítě si naúčtoval 6000 jüanů, což tenkrát byly velké peníze.

Ne že by tou dobrou zprávou bylo obchodování s čínskými dětmi, to ani náhodou. Černý trh s dětmi je v Číně dodnes bohužel velmi živá praxe, což dokazuje i nedávné pátrání magazínu Sixth Tone. Ale rodiče Mao Jina se přece jen dočkali. S pomocí policie se jim syn nakonec vrátil, poté co jeho identitu potvrdily testy DNA. Výsledky dorazily minulou neděli, přesně na Den matek.

Zní vám to jako pohádka? Skeptik pozvedne obočí, tím spíš, když se v britském Telegraphu dočte, že případ popisují čínská státní média a že policie použila technologii rozpoznávání obličejů.

Ale to je podobné jako s tou horkou vodou, která se v Číně od Maovy éry propaguje jako takřka všelék. Většinou neublíží, někdy pomůže. A zvládne vás šeredně spálit.

Hezký zbytek večera, vážení čtenáři.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější