Deník N

Vyplatí se stamiliony pro branné spolky? Klíčem k penězům bude důvěryhodnost v očích ministra

Ke konzultacím při tvorbě zákona byli přizváni i zástupci Československé obce legionářské. Na snímku bojová ukázka ČSOL ve skanzenu ve Strážnici na Hodonínsku v roce 2018. Foto: ČTK
Ke konzultacím při tvorbě zákona byli přizváni i zástupci Československé obce legionářské. Na snímku bojová ukázka ČSOL ve skanzenu ve Strážnici na Hodonínsku v roce 2018. Foto: ČTK

Kdo sleduje vojenskou problematiku, od včerejška ví, že stát bude finančně podporovat spolky, které mají v krizových situacích přispět k jeho obraně. A to za nemalé peníze: počítá se s 275 miliony korun z rozpočtu ministerstva obrany ročně. Vyplatí se to?

Částka vyhrazená na provoz spolků z rozpočtu ministerstva obrany není malá: je to třeba víc než polovina ročního provozu mechanizovaného praporu s pásovými obrněnci. A například 601. skupina speciálních sil, považovaná za jeden z klenotů armády, má rozpočet lehce přes 400 milionů korun ročně.

Co za to stát získá – a co za to získají jeho občané?

Z důvodové zprávy navržené novely lze soudit, že si na ministerstvu obrany a v armádě řekli: Stále počítáme s rizikem krize, na kterou státní složky budou krátké. Se zrušením povinné vojny vymizel ze společnosti jako vedlejší efekt i pocit, že obrana země je záležitostí všech – což v době bojů v kyberprostoru a účinného působení na sítích platí více než kdy dřív. A až krize přijde, budeme vědět, kam sáhnout pro odborníky.

Brannou povinnost, na rozdíl od základní vojenské služby, nikdo v Česku nezrušil. Týká se to ovšem právě jen stavu ohrožení státu a válečného stavu.

Na jaké subjekty bude možná spolupráce cílit, lze odhadovat z toho, s kým ministerstvo obrany na přípravě spolupracovalo: například s berounským aeroklubem, Českou asociací Krav Maga, Českým radioklubem, Sdružením na ochranu práv majitelů zbraní LEX, Československou obcí legionářskou nebo spolky zabývajícími se vojenskou historií.

Při pozornějším zkoumání navržené novely je znát, že nepůjde jen o tvorbu databáze akreditovaným kurzem protažených zdravotníků, letců či radioamatérů. Počítá se i s podporou osvětové činnosti „všeobecně vzdělávacího charakteru s mravním účinkem“, například v oblasti historie či vlastenectví.

To je chvíle, kdy stojí za to zkoumat podmínky, jaké stát pro spolupráci se spolky a dalšími institucemi stanovil: to, kolik spolků uzná spolupráci za daných podmínek jako přínosnou, přímo ovlivní, jak účinný bude celý systém, který má stát miliardu za čtyři roky chodu. Tedy na kolik lidí s vhodnou odborností si stát bude „moci sáhnout“.

Značná moc v rozhodování

Podle čeho bude ministerstvo spolupráci schvalovat či zamítat? Jedním z klíčových pojmů je

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko, Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější