Literárky u konce s dechem. Legendární „literární“ list, jenž kdysi hýbal veřejným míněním, přestane vycházet
Končí Literární noviny, jeden z našich nejslavnějších časopisů, starý bezmála jako samostatné Československo. Kulturně-politický list, který zažil svou hvězdnou hodinu na sklonku šedesátých let, kdy měl náklad tři sta tisíc výtisků a vliv srovnatelný s parlamentními stranami.
Poslední číslo Literárek vyjde na kraji června. Vydavatel Miroslav Pavel, který noviny koupil před jedenácti lety, sice uvádí, že vydávání měsíčníku „pozastavuje“, ale neví, na jak dlouho: „Možná se situace zlepší, možná se najde investor,“ doufá v editorialu květnového čísla. A dodává, že k rozhodnutí ho přiměla hlavně „rána virové krize“, která sebrala novinám inzerenty a postavila mu znovu do cesty existenciální otázku: Dotovat, nebo nedotovat z vlastní kapsy? Pavel si dal zápornou odpověď.
Vzlety a pády
Miroslav Pavel, na přelomu let 1989 a 1990 ředitel Československé televize, do roku 2011 generální ředitel společnosti Vltava Labe Press, to neměl s Literárkami snadné. Na jaře 2009 koupil dost neatraktivní zboží, „časopis marginální sekty“, jak napsal Karel Hvížďala. Předchozí dekádu totiž noviny vedl Jakub Patočka, vystudovaný sociolog a ekologický aktivista, který ze stránek vyhnal kulturní diskusi a nahradil ji politickou agitkou, která mu měla vynést „zelené“ křeslo v Evropském parlamentu. Nevynesla. Místo osobního vzletu přišel pozvolný pád média. V roce 2005 se redakce vylidnila, když jedenáctka zaměstnanců podala sborem výpověď a otevřela si konkurenční podnik jménem A2.
Jenže lehké to neměl při svém nástupu na post šéfredaktora Literárek ani Patočka. Rok před koncem milénia měly noviny sotva
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
