Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ministr bez cizího jazyka nezíská pro Česko v Bruselu nic navíc

Ministryně financí Schillerová na jednání Rady EU v Bruselu se (zprava) stálým představitelem ČR při EU Dürrem, náměstkem ministra školství Velcovským a Dürrovým zástupcem velvyslancem Zajíčkem. Foto: EU
Ministryně financí Schillerová na jednání Rady EU v Bruselu se (zprava) stálým představitelem ČR při EU Dürrem, náměstkem ministra školství Velcovským a Dürrovým zástupcem velvyslancem Zajíčkem. Foto: EU

Analýza Filipa Nerada: V současné debatě o tom, nakolik umí – nebo spíš neumí – ministryně financí Alena Schillerová anglicky, kterou svým článkem odstartovaly Hospodářské noviny, zaniká důležitá souvislost. Nakolik tento fakt omezuje možnosti České republiky vyjednat něco v Evropské unii. Tedy nakolik na jazykový hendikep ministra doplácí celá země.

Je nutné přiznat, že Alena Schillerová rozhodně není v současné vládě sama, kdo nevyniká znalostmi angličtiny.

Třeba o jejím kolegovi na ministerstvu obrany Lubomíru Metnarovi, také nominovaném hnutím ANO, je známo, že ovládá pouze ruštinu. V roce 2018 nepřiletěl jako novopečený šéf resortu na summit NATO do Bruselu, kde se s ním chtěla setkat tehdejší německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Důvodem Metnarovy absence měla být právě obava z osobního jednání s dnešní předsedkyní Evropské komise kvůli jazykové nevybavenosti, jak tehdy mimo záznam přiznalo hned několik diplomatů z Aliance.

Lubomír Metnar s Ursulou von der Leyenovou na jednání evropských ministrů obrany v Bruselu v květnu 2019. Nakolik ale ministr, který se domluví jen rusky, s kolegyní skutečně komunikoval, případně jestli šlo jen o formální společenský pozdrav, z fotografie nelze vyčíst. Foto: EU

Ani ministři předchozích českých vlád na tom nebyli vždy brilantně. Někdejší premiér Bohuslav Sobotka na sobě dlouho pracoval, aby aspoň v závěru své premiérské éry mohl v Bruselu bez tlumočníka prohodit pár vět v anglickém jazyce.

Jeho nástupce a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se chlubí třemi světovými řečmi, si ho kvůli tomu několikrát veřejně dobíral. O tehdejším lídrovi koaličního partnera z ČSSD dokonce prohlásil, že mluví hůř než jeho vnučka.

Slabými znalostmi angličtiny byl vyhlášený také Sobotkův stranický kolega a bývalý ministr vnitra Milan Chovanec. Ten chodil prakticky vždy na brífinky s novináři po jednání v Bruselu nebo Lucemburku o migračních kvótách v doprovodu svého tehdejšího slovenského kolegy Roberta Kaliňáka.

Vedle demonstrace názorové jednoty s Bratislavou v otázce přerozdělování žadatelů o azyl to byla podle diplomatů pojistka, kdyby se českého ministra chtěl na toto citlivé téma zeptat některý ze zahraničních novinářů. Zaskočit tak mohl Kaliňák, který ovládá angličtinu perfektně.

Ministr vnitra Milan Chovanec na jednání Rady EU v Bruselu v červnu 2015, s rakouskou kolegyní Johannou Miklovou-Leitnerovou a slovenským kolegou Kaliňákem. Foto: EU

Uvádět by šlo ještě další příklady, o ty tady ale nejde. Obecně platí, že čeští ministři a ministryně patří na unijní úrovni k hůře jazykově vybaveným představitelům členských zemí. Nakolik je to tedy limituje při vyjednáváních v Bruselu nebo Lucemburku?

Oficiální projevy v mateřštině nestačí

Na samotných schůzkách ministerských rad nebo summitech nijak. Tam mohou vystoupit v mateřské řeči a jejich projev přeloží tlumočníci. Tato komfortní zóna ale končí dveřmi jednacího sálu. Venku před nimi v kuloárech už tlumočníci nejsou. Právě tam se ale nad šálky kávy domlouvají hlasovací koalice a kompromisy, získávají se spojenci pro konkrétní návrhy a zjišťují se názory ostatních kolegů.

Neformální, neoficiální hovory jsou důležitou složkou každého jednání. A kdo se nedomluví, ten se… na ničem nedomluví. Foto: EU

Tato „kuloárová diplomacie“, založená na osobních kontaktech a schopnosti se domluvit, je nedílnou součástí politické praxe na unijní úrovni. Pro prosazení vlastních požadavků jednotlivých států asi ta nejdůležitější.

Zkušený německý velvyslanec při EU Michael Clauss tento týden vyčíslil efektivitu videokonferencí na pouhých dvacet procent toho, co přinášejí osobní jednání ministrů doprovázená neformálními setkáními na jejich okraji.

Právě při nich se kromě kompetence uplatní jazyková výbava. Český ministr, který kvůli neznalosti minimálně angličtiny stojí během přestávky někde v koutě obklopen jen svými spolupracovníky nebo pouze ve společnosti slovenského protějšku, nezíská nic navíc pro zájmy své země.

Od toho přitom cesty do unijních metropolí také jsou a zejména představitelé starých členských zemí je k tomu dokáží využívat. Čeští ministři naopak často do Bruselu přiletí pouze nahlas přečíst tuzemské stanovisko a zvednout ruku pro předem domluvené návrhy. Pokud vůbec přiletí.

Zástupci zastoupí, ale nenahradí

Na jednáních je mohou zastupovat – a také je běžně zastupují – jejich náměstci nebo některý z velvyslanců při EU. Zejména diplomaté v Bruselu sehrávají důležitou roli při zprostředkování dohod a získávání cenných informací.

Jejich politická váha se stejně jako u náměstků ale nevyrovná ministrovi či ministryni. Právě oni mívají poslední slovo v tom, jak se Česko postaví k příslušnému kompromisu nebo iniciativě. A unijní partneři vždy pečlivě rozlišují, zda mluví se sobě politicky rovným nebo jen s jeho zástupcem.

Ministryně financí Alena Schillerová na jednání v sídle EU se slovinským kolegou Andrejem Bertonceljem. Foto: EU

Současná pandemie ovšem vystavila všem ministerským schůzkám v Bruselu i v Lucemburku stopku. Odehrávat se proto musejí pouze na dálku prostřednictvím videokonferencí. Bez znalosti angličtiny jsou odsouzeni pouze k přihlížení a k přeříkání domácí pozice z papíru.

Vyjednávat o ničem nedokáží, pokud za sebe neposílají náhradu jako Alena Schillerová v podobě náměstkyně Lenky Dupákové, jak také upozornily HN.

Jiný prostor k dojednávání tolik potřebných příspěvků z unijní pokladny na restart domácí ekonomiky po koronakrizi ale ještě nějakou dobu k dispozici nebude. Bruselské „ministeriády“ za osobní účasti členů vlád se obnoví nejdřív ve druhé polovině roku. I tak počítá nadcházející německé předsednictví EU s tím, že od července do prosince zorganizuje maximálně třetinu obvyklých schůzek.

Osobně se budou dál pravidelně scházet jen bruselští diplomaté. Vše ostatní bude odkázané hlavně na virtuální svět videokonferencí. A tedy i na ministerské znalosti angličtiny.

Autor je novinář Českého rozhlasu, spolupracovník Deníku N.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Evropská unie

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější