Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Proč se výsledky koronavirových studií dramaticky liší? Vysvětlit to může zdánlivě absurdní úvaha

Pro zjištění přitomnosti protilátek na koronavirus pomocí rychlotestů je třeba člověka píchnout do bříška prstu. Výsledek je zhruba za čtvrt hodiny. Foto: ČTK
Pro zjištění přitomnosti protilátek na koronavirus pomocí rychlotestů je třeba člověka píchnout do bříška prstu. Výsledek je zhruba za čtvrt hodiny. Foto: ČTK

Výsledky různých testů na protilátky, jichž přibývá, jsou atraktivní, zejména když v nich vycházejí podstatně vyšší čísla než z velké studie organizované státem. Potíž je v tom, že tyto menší studie z odborného hlediska často neobstojí.

Pro většinu z nás je těžké si představit, že nález důkazu podporujícího naši hypotézu může ve skutečnosti snižovat pravděpodobnost, že tato hypotéza platí. Jak je to možné? Trik je skrytý v něčem, čemu se říká podmíněná pravděpodobnost.

Doba covidová vynesla do popředí celou řadu jevů a pojmů, se kterými jsme se dříve nesetkávali. Smrtnost, prevalence, incidence, kohorta, senzitivita nebo specificita se najednou ze slovníku epidemiologů dostaly na stránky novin a obrazovky našich televizorů a monitorů.

Problém je, že situace kolem koronaviru je poměrně neznámá dokonce i pro lékaře, kteří jinak s těmito pojmy pracují a rozumí jim. Lékař za normálních okolností vyšetří pacienta, formuluje hypotézu, o jakou chorobu se jedná, a provede vyšetření, jehož případný pozitivní výsledek zvýší víru v to, že pacient chorobu opravdu má.

Pozitivní nález, negativní výsledek

Uvažuje tedy takto: myslím si, že by to mohl být infarkt, udělám EKG, jsou tam typické změny, teď už jsem si (skoro) jistý. Jak by mohlo pozitivní EKG naopak snížit pravděpodobnost, že má pacient infarkt? Vždyť to nedává smysl.

Ale přesně to se často děje v případě populačních testů, které se teď objevují jako na běžícím pásu. Největší pozornost vzbudila velká státem organizovaná studie promoření SARS-CoV-2-CZ-Preval, kde se vyskytlo méně pozitivních nálezů, než se očekávalo (asi 0,4 %), což je ale problém ukazující spíše na kvalitu použitých testů a zaslouží si speciální článek (pracuje se na něm, pozn. red.).

Dobrým příkladem popisované situace, kdy pozitivní nález znamená spíše negativní výsledek, je

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější