Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jsem sociální demokratka a poslední, co bych udělala, jsou asociální opatření. Nikdo mě nechválí, říká Maláčová

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Nezaměstnanost v Česku vzroste minimálně stejně výrazně jako za poslední velké krize, odhaduje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Stát by měl podle ní do obnovy ekonomiky pumpovat víc peněz než dosud. V rozhovoru pro Deník N hájí i kritizované změny v příspěvku na bydlení a vysvětluje, proč chce snížit platy politikům.

Mnoho rodin nedostalo ošetřovné ani za březen, i když jejich žádost Česká správa sociálního zabezpečení v pořádku přijala. Přečtu vám, co napsala paní Hana Doleželová před několika dny: „Jako samoživitelka jsem na nuceném ošetřování člena rodiny (OČR). Nejen že jen na šedesáti procentech platu, ale navíc mi OČR za březen ještě nepřišlo. A to mám potvrzenou informaci, že papíry byly podány hned 1. 4. Včera mi zaměstnavatel podal papíry za duben, na sociálku není šance se dovolat. Chápu, že toho mají hodně, ale kam se mám obrátit, kdo mi pomůže? Nikdo, stát opět selhal.“ Takže, paní ministryně, kdo této paní pomůže? Protože ona v této chvíli ztrácí důvěru ve stát.

Já tomu naprosto rozumím. Takže za březen podala 1. 4. a za duben začátkem května. A proč je tam rozdíl dvanáct dní za březen a duben? To nedává smysl.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v tuto chvíli jede sedm dní v týdnu, na tvrdé přesčasy. Dvě třetiny všech OČR jsme vyplatili do deseti dní, aby měli lidé peníze co nejrychleji, i když zákonná lhůta je třicet dní. ČSSZ říká, že od minulého pondělí jsou vyplacená všechna OČR za březen kromě těch, kde je potřeba součinnost. Kde chybí podklady nebo jsou chybné informace.

Setkáváme se s tím, že je velký problém se žadatelům dovolat. Často to souvisí s tím, že naše linky začínají trojčíslím 950, takže lidé si myslí, že jde o placené linky, které jsou velmi drahé, a proto nám telefony neberou. Naše linky jsou ale bezplatné. Takže když se jim poněkolikáté nedovoláme, posíláme e-mail. Když jej nemají, dopis, a to je pak na dlouho, třeba na dva týdny, než přijde reakce.

Takže co má ta paní dělat?

Všechny kapacity ČSSZ jedou tak, aby lidé měli peníze co nejdříve, i když také máme deset procent lidí na ošetřovném nebo nemocenské. Problematické případy se snažíme došetřit, a to je zdlouhavé, to přiznáváme. Z naší strany děláme maximum.

Můžete mi tento případ předat, a když máme rodné číslo a adresu, zjistíme, co se děje. Většinou je to nějaké nedorozumění. Je to obrovský nápor, dělají se chyby a nemám problém to přiznat. Ošetřovného je dvě stě tisíc, to je plus 135 procent nad běžnou agendu. U nemocenských je to plus tři sta procent.

Říkáte, že se úředníci nemohou dovolat, lidé říkají totéž. Že není možné se dovolat na ČSSZ a úřady práce, že úředníci neodpovídají na e-maily.

To je pravda. Navýšily se všechny agendy. Úřady práce mají program Antivirus, tím jsou komplet vytížené, mají zvýšený počet uchazečů o práci, obrovský nápor žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc.

Lidé jsou normálně zvyklí zavolat a prokonzultovat problém. Když máme šedesát tisíc firem, které žádají o Antivirus a dvakrát si zavolají kvůli konzultaci, i kdyby to byla jen půlhodina, a administruje to 1900 úředníků, dokážete si představit, že linky jsou přetížené. Na ČSSZ je to stejné. Pokud je nějaký problém, člověk se nedovolá, dejte mi jeho nacionále a my zjistíme, kde je problém.

Těch lidí jsou tisíce, kteří mají problém. Mám vám dávat kontakty na tisíce lidí?

Nejsou jich tisíce. Nedošetřených ošetřovných za březen je několik málo stovek.

Sleduji diskuse ve skupinách samoživitelek, které mají největší problémy, a myslím, že mám docela přehled. Proto říkám, že mají tisíce lidí problémy.

Tak mi ukažte,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Chudoba

Covid-19

Rozhovory

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější