Deník N

Rusko přistupuje k dějinám po bolševicku. Upraví si je podle svého a použije jako zbraň

Ano, má na svědomí zločiny. Ale co jiného mu zbývalo, "kontextualizuje" po sovětském vzoru své dějiny Rusko
Ano, má na svědomí zločiny. Ale co jiného mu zbývalo, „kontextualizuje“ po sovětském vzoru své dějiny Rusko
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Analýza Michaela Romancova: Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2017 vyvolala na české politické a mediální scéně mimořádnou vlnu zájmu. Pokusme se zamyslet nad tou její částí, ve které BIS konstatovala, že jsme cílem působení ruských hybridních strategií, a upozornila na jejich spojitost s interpretací moderních dějin.

Tvrzení, které ve zprávě zpravodajské služby vzbudilo největší rozruch, nenajdeme přímo v textu, ale v tabulce s názvem Ruská hybridní strategie v kostce a pak v poznámce pod čarou. Píše se tam, že klíčovým faktorem ruské hybridní strategie je „(pro)sovětská interpretace moderních dějin a trvající vliv sovětské propagandy“, respektive konstatuje se, že „Sovětský svaz prohrál studenou válku, ale sovětskou propagandu nikdo neporazil a její kontinuální vliv nenarušil. Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury (národní obrození). Trvající vliv sovětské propagandy a fakt, že Rusové ovládají moderní dějiny (Orwell: Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá současnost, ovládá minulost.), tvoří základ pro současné ruské vlivové operace všeho druhu a tedy i hybridní strategie.“ (zvýrazněno autorem).

Zamysleli jste se někdy nad tím, co všechno (a proč) dějiny (ne)obsahují?

Částečně se jedná o důvody objektivní, neboť podobně, jako je například mapa zmenšeným a zjednodušeným obrazem reality, jsou i dějiny uspořádaným souborem vybraných událostí. Pokud by tomu tak nebylo, byla by mapa tak zahlcena, že by se stala nepřehlednou, a dějiny ze stejného důvodu nesrozumitelnými.

Nutnost vybírat to podstatné však může vést k závažným zkreslením. Například britský historik Norman Davies se v knize Europe East and West z roku 2006 věnoval skutečnosti, že Britové toho vědí velmi málo o takzvané východní Evropě, tedy o prostoru, který se nenadále vynořil po zhroucení železné opony.

Mimo jiné upozorňuje na zjevný fakt, že jakékoli souborné dějiny Evropy se (téměř výhradně) soustředí na důležité momenty a osobnosti dějin Británie, Francie, Německa a Ruska, zatímco historie ostatních evropských států a národů buď

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rusko

V tomto okamžiku nejčtenější