Obrazem: Po sokolech a Stounech by na Strahově mohlo být muzeum totality, sní pražští politici
Strahovský stadion měl už několik jmen. Velký, Masarykův nebo Československé armády, známe ho také jako sokolský nebo spartakiádní, podle masových cvičebních akcí, pro které byl postaven. Na jiné se asi nedá použít. Poslední spartakiáda tu byla v roce 1985 a pak už se proslavil jen několika koncerty: ten nejslavnější je z roku 1990, kdy tu podle rytmu Rolling Stones svobodně poskakovalo sto tisíc lidí. Honosí se přídomkem největší na světě, na plochu možná ano, po obvodu má více než kilometr. Míst pro sedící diváky tu bývalo pětašedesát tisíc (to má dnes kdejaká sportovní hala). Je v majetku hlavního města a je památkově chráněn. Současné vedení magistrátu přišlo s nápadem, jak ho využít. Mohlo by tu být Muzeum paměti XX. století.
Oprava by stála více než miliardu korun.
Rozverný náměstek pro rozvoj města Petr Hlaváček svolal architekty, historiky i novináře, aby představil nápad spojit potřebu opravy stadionu s dosavadní neschopností najít vhodné prostory pro Muzeum paměti XX. století.
Muzeum paměti XX. století má svého ředitele Jiřího Šestáka i slíbenou sochu maršála Koněva, jenže