Jak nouzový stav přiškrtil ekonomiku: přinášíme unikátní data o „nákupní panice“ i obřích ztrátách hospod a hotelů
Vyhlášení nouzového stavu a uzavírání obchodů podle dat z elektronické evidence tržeb přidusilo příjmy sledovaných obchodníků na polovinu. Pro některé podnikatele je ale situace ještě mnohem horší. Přinášíme zprávu o tom, kam v prvních týdnech krize nejvíce dopadla.
Ta křivka může vzdáleně připomínat znázornění srdečního rytmu na EKG. Nejdříve jemná vlnka v pondělí, menší nákupy po víkendu na zbytek týdne. Následuje lehký propad v úterý a pak graf zase stoupá. Vrcholem je pátek, hospody a nákupy na víkendy, během nichž všechno utichá.
A tak pořád dokola, týden co týden křivka tržeb ukazuje, jak bije srdce české ekonomiky. Vrcholy a propady bývají někdy vyšší a někdy hlubší, trendy jsou ale stále stejné. S vyhlášením nouzového stavu 12. března ale toto srdce dostalo pořádnou ránu. Nezastavilo se, jeho aktivita se však zásadně utlumila.
Rytmy ekonomiky utlumené nouzovým stavem můžeme popsat díky dvěma zdrojům dat. První je od serveru Datazeet, který se dlouhodobě snaží finanční správu donutit k pravidelnému zveřejňování dat z elektronické evidence tržeb. Jeho spoluzakladatel Marek Sušický je zatím dostává jen na CD díky žádostem podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Druhým zdrojem je společnost Global Payments, která v Česku provozuje zhruba třetinu platebních terminálů. Díky oběma si dokážeme udělat velmi přesnou představu o tom, které
