Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zatlučte dveře ústavů, jinak změna nikdy nepřijde, vyzývá odborník

Vysokoškolský pedagog Oldřich Matoušek. Foto: archiv Oldřicha Matouška
Vysokoškolský pedagog Oldřich Matoušek. Foto: archiv Oldřicha Matouška

Na to, že ve velkokapacitních ústavech jsou porušována lidská práva, a přesto v nich nadále žijí desetitisíce lidí, dosud upozorňovaly většinou jen neziskové organizace. Nyní se k nim otevřeně připojila skupina uznávaných pražských i brněnských akademiků. Společně vyzývají ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD), aby s ústavní péčí skoncovala. Výzvu spolu s dalšími patnácti odborníky podepsal také nestor oboru sociální práce z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Oldřich Matoušek, který poskytl Deníku N rozhovor.

Připojil jste se k dopisu Jednoty pro deinstitucionalizaci, který vyzývá ministryni ke zrušení ústavní péče. Můžete popsat, co je podle vás největším problémem systému, kdy jsou lidé s postižením či děti zavíráni do ústavních zařízení?

Je to jakási nevykořenitelná tradice. Když si uvědomím, že o dopadech ústavní výchovy přednášel už profesor Matějček před 50 lety a nijak se to do současné praxe nepromítlo, je to alarmující. Profesor Matějček byl inspirován poválečnými studiemi a výzkumy z 60. let, které jasně ukázaly negativní vlivy ústavní péče nejen u dětí, ale u všech věkových skupin. A ačkoliv má od té doby odborná veřejnost jasno, jen bezmocně sleduje, že se to nepřevádí do změny systému.

Po revoluci tu byla vlna naděje, kterou podnítili různí zahraniční experti ze zemí, kde už transformační procesy proběhly. Sem tam se k tomu v Česku někteří politici vyjádřili a také vznikly neziskovky, které se o transformaci snaží, ale nepřeklopilo se to v obecný a politicky podporovaný trend.

Proč jste se nyní rozhodl výzvu podepsat?

Protože upozorňuje na chronický problém, s nímž se Česko za poslední půlstoletí nevyrovnalo.

Zkuste prosím popsat, jak ústavní systém ovlivňuje lidi, kteří v něm žijí.

Pobyt v ústavních zařízeních mnoha lidem snižuje kvalitu života. Čím jsou lidé v ústavu déle, tím více se přizpůsobují ústavnímu stylu života a přicházejí o schopnost žít v prostředí mimo ústav. Odborně se tomu říká institucionalizace. Já se přednostně zabývám dětmi a v jejich případě začátek života v ústavu způsobuje fatální

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější