Deník N

Lidé v Morii jsou oslabení. Virus by se táborem migrantů prohnal jako ničivý hurikán, líčí německý fotograf

26. ledna 2020. Afghánský otec se svými dětmi u ohniště před svou chatrčí v táboře Moria. Foto: Murat Türemis
26. ledna 2020. Afghánský otec se svými dětmi u ohniště před svou chatrčí v táboře Moria. Foto: Murat Türemis

Německý fotograf Murat Türemis strávil mezi lednem a březnem v táboře pro migranty na řeckém ostrově Lesbos dva měsíce. Dospěl k názoru, že situace v něm uprostřed koronakrize není udržitelná. „Je třeba odtud dostat děti,“ říká v rozhovoru s Deníkem N.

Jak to vypadalo v táboře, když jste tam byl?

Vypadá to jako slum, jako favela: chýše, stany a tak podobně. Improvizované město, kde žije násobně více lidí, než je jeho kapacita. Lidé tam nemají tekoucí vodu ani elektřinu.

Tento tábor se plánoval původně jako detenční centrum pro 3000 lidí, kde se měli registrovat a potom jít na pevninu. Teď zůstávají celé měsíce.

Pálí stromy, aby se zahřáli. V táboře je kouř, pobíhají tam děti, které křičí a hrají si. Třetina lidí v táboře jsou děti pod 12 let. Celé místo působí jako mraveniště. Žije to tam vždy až do večera.

Jako uprchlík nemáte nikdy moc času, abyste někde jen tak vysedával. Stojíte třeba ve frontě na jídlo, na záchod, k doktorovi, na sprchu. V táboře není dost personálu, který by se o všechny postaral.

Je tam nějaká šance na sociální distancování, které po nás při pandemii požadují naše vlády?

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Migrace a uprchlíci

Rozhovory

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější