Deník N

Zapomínáme na kluky, kteří vyrostli v muže bez velkého M agresivní maskulinity

Nepozorovaně, tiše, bez velkých proklamací  se z kluků kolem nás stali muži. Ale ve veřejném prostoru stále chybí. Foto: ČTK
Nepozorovaně, tiše, bez velkých proklamací  se z kluků kolem nás stali muži. Ale ve veřejném prostoru stále chybí. Foto: ČTK

Komentář Pavlíny Louženské: Existují muži a ženy. Ale jsou to poslední měsíce a roky, které jako by znásobily počet žen v tomto tvrzení.

Ve světě kolem nás se ženy staly proměnnou. Jsou jako v reklamě na mýdlo Dove, která je ukazuje ve všech tvarech, barvách a názorech. V široké paletě a škále. Vyprávíme příběhy o ženách, které drží svět v otěžích. O ženách, které inspirují. O ženách, které díky #MeToo našly hlas, i o ženách, které konečně mohou vyjadřovat celou řadu emocí.

A pak tu jsou muži. Ti jako by v mediálním obraze zůstali konstantou. Kdysi nabrali obrys Donalda Trumpa či Harveyho Weinsteina a teď se ve veřejné debatě tenhle obrázek zuby nehty drží. Bílí heterosexuální muži, kteří moc dobře vědí, co mají ženy dělat s vajíčky (nechat si je oplodnit nebo uvařit) i s čímkoliv ostatním. Stali se agenty v Matrixu, kteří se schovávají za masku tradiční rodiny a kostkované košile. Stali se Muži s velkým M.

Startup s kufry Away navenek vyprávěl příběh o firmě, v níž každý touží pracovat. Ale realita byla úplně jiná. Jednou z ilustrací toxické firemní kultury bylo podle serveru The Verge, že manažerské pozice ve firmě zastávali jen „white cis men“ – bílí heterosexuální muži. Naopak mezi modrými límečky byla celá paleta příběhů: holky z Ivy League, zástupci LGBTQ komunity, lidé mnoha ras a vyznání. Kdokoliv jiný než Muži.

A nebylo to poprvé ani naposledy, kdy byl zápas jasně obsazený. Muži vs. zbytek světa. Navenek to vypadá, že jsme svědky

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Komentáře, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější