Deník N

Kritika vlády je často laciná, ekonomická pomoc ale mohla být rychlejší, říká šéf České spořitelny

Generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon. Foto: ČTK
Generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon. Foto: ČTK

Finančním domům po dlouhé době klesají zisky. Polštář z minulých let je podle generálního ředitele České spořitelny Tomáše Salomona klíčový pro udržení stability bank. Stát se má vyvarovat „bohapusté“ distribuce peněz, pomoc ekonomice by ale měla být rychlejší, říká v rozhovoru pro Deník N.

Koronavirová krize je spojená se strachem. Hodně lidí se obává o zdraví, někdo o svou finanční budoucnost. Čeho se bojíte vy jako šéf největší české banky?

U mě to se strachem spojené není, byť vidím, že strašná spousta reakcí je strachem na individuální i rozhodovací úrovni vyvolaná. Já se obávám toho, že správně neodhadneme okamžik, kdy veškeré snahy o záchranu životů budeme postupně nahrazovat záchranou a ochranou demokratických a ekonomických principů.

Jsem ale strašně opatrný v jakékoliv kritice vlády. Možná i proto, že jsem nucen dělat denně spoustu velmi významných rozhodnutí v mnohem rychlejším sledu. Pozici ve vládě nikomu nezávidím. Odpovědnost je obrovská a kritika často velmi laciná. To neznamená, že všechna rozhodnutí obhajuji. Chápu ale, v jakém stresu a komplexitě jsou dělána.

V čem konkrétně je kritika vlády laciná?

Sociální sítě jsou plné chytrých rad. Nemyslím si, že by byly myšleny špatně, ale velmi často se trefují do vlády a jednotlivých opatření jednostranně. Kritik v mediálním prostoru najdeme spoustu.

Jsem zastáncem týmového řešení a přístupu. Tam vidím obrovskou rezervu. Ve Spořitelně jsme si v posledních čtyřech pěti letech prošli od klasického hierarchického či divizního přístupu a teď se snažíme věci řešit společně. Ať už v multifunkčních týmech, nebo i na úrovni představenstva.

Tato věc by na vládní úrovni strašně pomohla. V dobrých dobách je to možná méně viditelné a méně urgentní, ale v dobách podobných krizí nebo téměř válečného stavu je kooperace a schopnost spolupracovat mezi ministerstvy a celou vládou strašně důležitá.

Tohle by tedy vláda mohla napravit?

Strašně těžko se to napravuje v tomto, v uvozovkách, válečném stavu. To není nejvhodnější doba. Pro mě je to memento a bude důležité si to v klidnějších dobách uvědomit a snažit se tomu běžné fungování přizpůsobit. O to více se to bude hodit v těch složitých dobách.

Jak hodnotíte komunikaci s vládou?

My jsme sestavili skupinu lidí, kteří jsou jednak z renomovaných poradenských společností a mají za sebou analytické týmy, a dále jsou tam třeba bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, Vladimír Dlouhý z Hospodářské komory, Radek Špicar ze Svazu průmyslu. Od začátku krize máme taková neformální setkání skoro denně. Snažíme se analyzovat dění z různých úhlů pohledu a snažíme se srovnat si v hlavě, co by ekonomice a tomu současnému stavu nejvíce pomohlo. A následně to přenášet pokud možno efektivně směrem k lidem, kteří rozhodují na jednotlivých ministerstvech.

Částečně se to daří. Aktivita vycházela od nás i z některých vládních struktur. Nemám pocit, že by to bylo úplně bez komunikace. Asi by vždy mohla být otevřenější a efektivnější. Třeba v případě moratoria na úvěry.

Už například věcný základ prvního analytického materiálu vlády, který poprvé zmiňoval rozsah na úrovni 15 procent HDP, tedy kolem bilionu korun, byl z dílny tohoto silného analytického týmu. Jsem přesvědčen, že některá rozhodnutí bychom mohli udělat rychleji. Nemám ale pocit, že nekomunikujeme.

Nedomyslelo se to

Pomoc vlády tedy mohla být rychlejší?

Je důležité vládu pochválit za velmi rychlou a razantní reakci ve zdravotní oblasti. Následující reakce v oblasti ekonomické mohla být koncepčnější a hlavně

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Rozhovory

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější