Koronavirus je pro Česko šance vydat se cestou, kterou ještě po roce 1989 nevyzkoušelo
Esej Jaroslava Fialy: Koronavirová krize probouzí v lidech solidaritu, ale i úzkost. Kromě obav z nákazy působí strach z ekonomické krize, omezování svobod a překotných změn v našich životech. Krize zasáhla všechny. Ale některé ještě víc. V řadě zemí se koronakrize změnila v humanitární katastrofu, která připravila miliony lidí o živobytí a vystavila je živoření. Posiluje také nebezpečí autoritářských tendencí v politice, kterým dnes leckdo tleská. V boji proti zdravotním, ekonomickým a politickým dopadům krize se proto musí spojit humanisticky smýšlející část lidstva.
Stojíme na křižovatce
„Nevrátíme se zpátky k normálu, protože normální stav byl náš problém,“ praví nápis na zdi v Hongkongu, Santiagu de Chile a dalších místech, na který dnes odkazují mnozí komentátoři. Žijeme v přelomové době. Podle některých vzniká šance na lepší svět, dle jiných se prohloubí nespravedlnosti toho včerejšího. Krize uvrhla lidi i celé státy do izolace a zastavila ekonomiku. Politické a hospodářské systémy čelí největší zátěžové zkoušce za poslední dekády. Mezinárodní měnový fond varuje, že světová ekonomika se řítí k největší recesi od dob velké hospodářské krize.
"We won't return to normality, because normality was the problem". #HongKongProtests pic.twitter.com/5tWdGQDh8Q
— Linda Somerville (@lindasomervill) November 14, 2019
Bývalý americký diplomat Henry Kissinger mluví o novém světovém řádu po koronaviru. Svět podle něj čeká proměna. Kissinger upozorňuje na chaos a devastaci ekonomiky, jejíž náprava může trvat celé generace. Virus se šíří rychle, zatím proti němu není zaručený lék a vývoj vakcíny potrvá mnoho měsíců, ne-li let. Výsledkem může podle Kissingera být uzavírání států do sebe a návrat k logice „opevněného města“.
Co to znamená? Symbolem „opevněného města“ se u nás staly uzavřené hranice, karanténa, omezování svobod a poslušnost. V Česku ]nosíme roušky a posloucháme vládní nařízení. Věříme, že jde jen o dočasný stav. Jenže strach s námi nejspíš zůstane i po odeznění epidemie. A spolu s tím i ekonomické problémy a možné neblahé politické důsledky.
Můžeme zabránit vývoji, ve kterém se hospodářská recese a chudnutí spojí s omezováním svobod, obratem k národním státům a větší přísností na lidi? Podle všeho stojíme přesně na této křižovatce.
Zatím se vynořují dva politické scénáře, které v důsledku pandemie nabírají na síle. První scénář spočívá v