Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Koronavirus je pro Česko šance vydat se cestou, kterou ještě po roce 1989 nevyzkoušelo

To, co dnes bolestně chybí, je humanistická politika, která by dodala lidem naději. Gabriel Kuchta, DeníkN
To, co dnes bolestně chybí, je humanistická politika, která by dodala lidem naději. Gabriel Kuchta, DeníkN

Esej Jaroslava Fialy: Koronavirová krize probouzí v lidech solidaritu, ale i úzkost. Kromě obav z nákazy působí strach z ekonomické krize, omezování svobod a překotných změn v našich životech. Krize zasáhla všechny. Ale některé ještě víc. V řadě zemí se koronakrize změnila v humanitární katastrofu, která připravila miliony lidí o živobytí a vystavila je živoření. Posiluje také nebezpečí autoritářských tendencí v politice, kterým dnes leckdo tleská. V boji proti zdravotním, ekonomickým a politickým dopadům krize se proto musí spojit humanisticky smýšlející část lidstva.

Stojíme na křižovatce

„Nevrátíme se zpátky k normálu, protože normální stav byl náš problém,“ praví nápis na zdi v Hongkongu, Santiagu de Chile a dalších místech, na který dnes odkazují mnozí komentátoři. Žijeme v přelomové době. Podle některých vzniká šance na lepší svět, dle jiných se prohloubí nespravedlnosti toho včerejšího. Krize uvrhla lidi i celé státy do izolace a zastavila ekonomiku. Politické a hospodářské systémy čelí největší zátěžové zkoušce za poslední dekády. Mezinárodní měnový fond varuje, že světová ekonomika se řítí k největší recesi od dob velké hospodářské krize.

Bývalý americký diplomat Henry Kissinger mluví o novém světovém řádu po koronaviru. Svět podle něj čeká proměna. Kissinger upozorňuje na chaos a devastaci ekonomiky, jejíž náprava může trvat celé generace. Virus se šíří rychle, zatím proti němu není zaručený lék a vývoj vakcíny potrvá mnoho měsíců, ne-li let. Výsledkem může podle Kissingera být uzavírání států do sebe a návrat k logice „opevněného města“.

Co to znamená? Symbolem „opevněného města“ se u nás staly uzavřené hranice, karanténa, omezování svobod a poslušnost. V Česku ]nosíme roušky a posloucháme vládní nařízení. Věříme, že jde jen o dočasný stav. Jenže strach s námi nejspíš zůstane i po odeznění epidemie. A spolu s tím i ekonomické problémy a možné neblahé politické důsledky.

Můžeme zabránit vývoji, ve kterém se hospodářská recese a chudnutí spojí s omezováním svobod, obratem k národním státům a větší přísností na lidi? Podle všeho stojíme přesně na této křižovatce.

Zatím se vynořují dva politické scénáře, které v důsledku pandemie nabírají na síle. První scénář spočívá v 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější