Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Kdo se snažil nepropouštět, šeredně na to doplatí

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Ministerstvo práce a sociálních věcí nepodpoří ty zaměstnavatele, kteří se snažili v době nouzového stavu dávat práci a vyplácet mzdy, byť třeba omezeně. Aby dosáhli na státní podporu, nesměli by platit nic. Ministryně to navíc napřed oznámila zcela opačně.

A dále: superministerstvo z ministerstva zdravotnictví nebude – nemuseli se tím ani zabývat poslanci, návrhu se lekli i kolegové Adama Vojtěcha. CNN Prima News svým prvním vysíláním neoslnila. Na titulní stránce zítřejších novin máme chemický vzorec a pak už skoro nic – udělal tohle už někdo někdy na světě? Vybral a okomentoval Petr Koubský.

Resort zdravotnictví chtěl posílit své pravomoci, vláda ale zamítla návrh, který přinesl ministr Adam Vojtěch, a namísto toho chce novelizovat ústavní zákon o bezpečnosti. Ministři se tím snaží vypořádat s nedávným rozsudkem Městského soudu v Praze, podle nějž vláda v době nouzového stavu rozhodovala v rozporu se zákonem. Sled událostí popisují Hana Mazancová, Eva Romancovová a Jan Tvrdoň. Složitou právní situaci pak v samostatném textu analyzuje Eva Romancovová a dochází k závěru, že by se rozhodně mělo předejít vzniku superministerstva, jež by ve výjimečné situaci, jako je nynější, řídilo vše.

2473 korun činí odškodné přiznané nynějším ministerstvem spravedlnosti rodině Pavla Wonky, politického vězně komunistického režimu, který zemřel ve vazbě. Hana Mazancová a Jan Wirnitzer hovořili s Wonkovým bratrem Jiřím, který přiznanou částku celkem pochopitelně pokládá za výsměch a urážku. Případ není bohužel ojedinělý. Mimochodem, v Hradci Králové se po Wonkovi jmenuje ulice, náklady přejmenování byly nejspíš o dost vyšší.

Asi pět set rudoarmějců je pohřbeno v Praze na Olšanech. Podle Vladimira Pomortzeffa, ruského novináře žijícího v Česku, jen malá část z nich padla v boji. Většina zemřela v důsledku nemocí a různých neštěstí, k nimž došlo až po válce. Vzhledem k událostem kolem Koněvovy sochy se i toto vojenské pohřebiště stalo politicky citlivým tématem. Referují Jan Wirnitzer a Lukáš Prchal.

Ministr zahraničí chce více lidí na ambasádu v Moskvě. Má jít o bezpečnostní specialisty. S nynějším napětím mezi Českem a Ruskem to prý nesouvisí. Vyptávala se Hana Mazancová. (Ano, Hanka dnes potřetí. Věřte, vážně je nás v redakci čtyřicet!)

Platit zaměstnance byla chyba – přinejmenším z hlediska těch podnikatelů, kteří uvěřili ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové a měli za to, že dostanou státní podporu, i když nebudou propouštět a budou se snažit udržet své podniky aspoň částečně v chodu. Pohledem zvenčí se zdá, že systém náhrad je nespravedlivý a navíc nesrozumitelný. Jasno se v tom pokusili zjednat Jan Pavec a Michal Tomeš. Jejich závěry jsou mnohem kvalifikovanější než moje, ale nedá se říci, že optimističtější.

„Je to pořád víc Prima než CNN,“ komentuje pro nás rozjezd nové zpravodajské stanice mediální analytik Filip Rožánek.

Vysílá Studio N: o tom, jak stát nakupoval ochranné pomůcky z podivných zdrojů, si povídá Filip Titlbach s Eliškou Hradilkovou Bártovou, která zákulisí těchto obchodů mapuje.

Co najdete v úterním tištěném vydání:

To na titulní straně, to je chemický vzorec remdesiviru. Osobně jsem ho kontroloval – najdete-li chybu, pište rovnou na katedru organické chemie VŠCHT, jakého troubu tam nechali kdysi v minulém století projít. Anebo pište mně, vyřídím jim to.

Ale důležitější je, co to remdesivir vlastně je a co dokáže. To říká titulek nad vzorcem a daleko podrobněji to popisuje biochemik z ÚOCHB a prorektor UK Jan Konvalinka v rozhovoru, který s ním vedla Lenka Vrtišková Nejezchlebová. Kromě toho si v úterních novinách můžete přečíst:

  • Zda je všechno v pořádku kolem spolupráce mezi Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady a firmou Scimed Biotechnologies;
  • Co si myslí Jiří Wonka o částce 2473 Kč (viz též výše);
  • Jak šéf nákupního týmu z ministerstva zdravotnictví obhajuje nákupy roušek a respirátorů, jež vypadají podezřele;
  • Čím se zabývá český lékař v USA, když spolupracuje na vývoji vakcíny proti koronaviru;
  • V jak velkém průšvihu jsou po dvou měsících nouzového stavu samoživitelky a samoživitelé – lidé, kteří se finančně většinou pohybují na hraně;
  • Jaký dojem udělalo první vysílání stanice CNN Prima News (viz též výše);
  • Proč režisér Břetislav Rychlík pokládá volby do Rady České televize za frašku;
  • Jak se povedl zmíněné České televizi sitcom Láska v čase korony;
  • Proč si přečíst eseje spisovatelky Flannery O’Connorové, jež právě vyšly česky;
  • Jak se liší ekonomické názory někdejšího podnikatele Andreje Babiše od těch, které zastává současný premiér Andrej Babiš.

A závěrem několik maličkostí odjinud

Aplikace eRouška už funguje i na telefonech iPhone.

Sršeň patří k nemnoha slovům, jež jsou v češtině rodu mužského i ženského, máte na výběr. Když ho/ji potkáte, není ale gramatika přesně to, o čem nejspíš budete přemýšlet. Tím spíš, kdyby to byla sršeň mandarínská, největší z těchto potvor. U nás se naštěstí nevyskytuje, ale objevila se v těchto dnech v USA ke zděšení včelařů a k malé radosti veřejnosti. Sršeň mandarínská (anglicky Asian giant hornet) prý měří přes tři centimetry, tedy dvakrát více než vosa. Na fotkách ale vypadá ještě o dost větší. Apokalypsa jménem 2020 se zdárně rozvíjí.

Co si počít se zveřejněnými záznamy o UFO? Rady si neví ani tak bystrý a racionální člověk jako ekonom Tyler Cowen. (Viz též jeden náš starší článek.)

Z kteréhokoli místa zemských pevnin na kterékoli jiné se dalo suchou nohou naposledy přejít asi před dvěma sty miliony let, když ještě existoval superkontinent Pangea. Jistý Massimo Pietrobon dostal dobrý nápad – zakreslit na mapu Pangey přibližný průběh dnešních státních hranic. Můžete se potěšit pohledem na Portugalsko sousedící s Grónskem a Antarktidu s Indií.

Mezi Káhirou a Tel Avivem létá už několik desítek let přímá linka. Donedávna o ní skoro nikdo nevěděl. Nenašli jste ji na webu, odlety se dokonce ani neohlašovaly na letištích. Přesto jste si na ni mohli koupit letenku. Původ a historie letecké společnosti Air Sinai je značně kuriózní.

Notes

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější