Norská vězení – kriminály s něžnou tváří a cílem „vychovat dobré sousedy“
Vězení existují, aby potrestala pachatele zločinu. Norsku se ale daří lépe než jiným v Evropě plnit i druhý účel věznění: pokus o převýchovu. Země bývá kritizována těmi, podle nichž s kriminálními „živly“ nemá být zacházeno jako v bavlnce. Faktem ale je, že norská recidiva je jedna z nejnižších v Evropě.
Před čtyřmi lety si Anders Breivik, masový vrah 77 převážně nezletilých a mladých lidí v Oslu a na norském ostrově Utoya z roku 2011, stěžoval, že ho ve vězení mučí. Ve své stížnosti upřesnil, že ve vězení, kde si odpykává svůj 21letý trest odnětí svobody, se mu dostává studené kávy a jídla jsou prý ohřívaná mikrovlnnou troubou. Jako vrchol své stížnosti uvedl, že mu nebylo dovoleno stýkat se s dalšími neonacisty a publikovat dvě knihy. Anders Breivik je v současnosti držen ve vězení ve Skienu, asi 100 km od norského hlavního města. V nejpřísnější norské věznici.
I tak je jeho cela vybavena počítačem, vlastní koupelnou a samozřejmě postelí. Tento přístup je v norských káznicích běžný. Každý vězeň tu má svůj vlastní pokoj s koupelnou a přístupem ke vzdělání, stejně jako práci v libovolné dílně, a to ať už se jedná o známého masového vraha, nebo jakéhokoliv jiného pachatele kriminálního činu.
„Když se budete chovat k vězňům jako ke zvířatům, pak taky vypustíte do ulic zvířata. Náš úkol je vytvořit z vězňů dobré sousedy,“ popisuje Deníku N ředitel věznice v Haldenu 120 kilometrů od Osla Are Hoidal.
Halden je velké nápravné zařízení obehnané osm metrů vysokou zdí. Ani tak nejsou nikde vidět ostnaté a elektrické dráty, občas se člověku podaří zahlédnout diskrétně
